Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život v odlišení - 1. část (Čínští a indičtí Židé)

21. 04. 2016 16:00:00
Jak se asi žije s věčným cejchem? Určitě to není jednoduché, když na vás ještě ke všemu dost často svádějí pohromy, za které vůbec nemůžete.

V různých zemích se Židům dařilo různě. Vždycky byli odlišní a někde jim ještě přidali, aby byli rozeznatelní na první pohled. Označení byla různá a měnila se v průběhu doby. A jsou natolik zajímavá, že stojí za to je probrat. A přidám také tradiční židovské oblečení a některé specifické zvyky. Pročež je už teď jasné, že se do jednoho blogu nevejdu. Spíš asi vytvořím něco jako minisérii. Jelikož, když já se rozpovídám, no, znáte to...

A začneme hodně daleko a možná i překvapivě - v Číně. Američtí Židé si s oblibou vyprávějí vtip, jak jednou jeden z nich potkal Číně Číňana, který ho trochu překvapil sdělením, že je taky Žid. A k tomu onen šikmook ještě dodal: - A stejně je to zvláštní, protože voni vůbec jako Žid nevypadaj!

Historky o čínských Židech prostě pobaví vždycky. Ale srandičky stranou - první Židé do Číny přišli už velmi dávno - na přelomu druhého a třetího století našeho letopočtu. Utíkali z Persie. Našly se dvě porcelánové hrobové sošky, které se vší pravděpodobností zobrazují židovské obchodníky. Postavy mají dlouhé špičaté čepice a kaftan přepásaný splétaným páskem. Přesně tak se ve zmíněné době oblékali Hebrejci v Persii.

Přes veškeré pronásledování se židovská komunita v Číně udržela. Také izolace vykonala své. Svědčí o tom zápisky z cest jednoho rabiho, který počátkem 19. století navštívil židovskou komunitu v indickém Kočinu. Tam mu vyprávěli, že jeden jejich příbuzný se v Číně se Židy setkal. Do svého uzavřeného města ho sice jako cizince nepustili, ale když zjistili, že je „jejich“, přinesli mu za bránu jídlo. Jenže šlo o maso vařené v mléce. Kočinský Žid ho samozřejmě odmítl a ptal se, jak je možné, že něco takového jedí, když to mají Židé zakázáno. Odpověděli mu, že Mojžíš zakázal vařit beránka v mléce jeho matky. A tohle maso že je ze zvířete, které určitě nepocházelo z matky, o jejíž mléko šlo. Obě zvířata důkladně prozkoumali, takže si tím jsou naprosto jisti. Žid z Kočinu ale trval na tom, že podle Talmudu to takhle nejde, že se přece nesmí jíst mléko s masem. Čínští Židé mu odpověděli otázkou: - Kdo je větší? Mojžíš, nebo talmudisté?

Potomci staré židovské komunity žijí dodnes ve městě Kaifeng v provincii Che-nan. I když vypadají jako Číňané, pořád se trochu odlišují. Dříve nosili modrou jarmulku, jedli nekvašený chléb, vyhýbali se vepřovému masu, podstupovali obřízku a dodržovali šabat. Po nástupu komunismu mnozí z nich přestali. Po staletí se živili jako obchodníci s hedvábím nebo bankéři. Od císaře z dynastie Song dostaly jejich rody sedm čínských jmen. Často ale docházelo ke smíšeným sňatkům s místními Chany, takže Židé brzy přijali i jejich jazyk a postupně přicházeli o své tradice. Říkalo se jim „muslimové s modrou čepicí“, protože nejedli vepřové a nosili ony modré jarmulky.

A teď už do zmíněného indického Kočinu. Tahle komunita je jednou ze tří tamních skupin. Indičtí Židé se totiž dělí na baghdádské, Bene Israel a kočinské. Největší skupina - Bene Israel - byla „objevena“ teprve před necelými třemi sty lety. Do té doby žila tato komunita v naprosté izolaci. Podle tradice Bene Israel patřili jejich předkové k deseti ztraceným kmenům izraelským. V dobách krále Šalamouna - v desátém století - prý ztroskotala jejich loď u indických břehů. Pak se po staletí živili jako zemědělci a lisovači sezamového, podzemnicového a kokosového oleje.

Kočinští Židé se dostali na Malabarské pobřeží jihozápadní Indie díky obchodu s kořením. Přicházeli už od desátého století z různých koutů světa. Z Jemenu, Španělska, Portugalska, Holandska a Blízkého východu. Zmiňuje je i Marco Polo. Kočinští se sami mezi sebou dělili na tři podskupiny - tzv. Bílé Židy, Černé Židy a Mešuarim - osvobozené otroky a jejich potomky. Černí Židé, kteří vždycky tvrdili, že byli v Indii dřív než Bílí, se zabývali řemesly a maloobchodem. Podle legendy sem přišli už za krále Šalamouna pro koření. Ať je to jak je to, faktem je, že je zmiňuje ve svých záznamech sefardský židovský cestovatel Benjamin z Tudely. Prý je viděl už v roce 1167. Všechny tři podskupiny se po staletí oblékaly jako Malabarci a mluvily místním jazykem. Když přišla britská nadvláda, Bílí Židé se „poangličtili“ a přijali západní způsob života.

Zbývají poslední indičtí Židé - baghdádští. Jsou nejmladší a nejvlivnější místní skupinou. První osadníci sem přišli na počátku devatenáctého století a usídlili se v Bombaji a v Kalkatě. Byli to hlavně kupci, kteří obchodovali mezi Basrou, Bagdádem, Perským zálivem a Zanzibarem. Zajížděli dokonce až k malajským a siamským břehům a prý i do Číny. Vozili benátské sklo, zrcadla, plátkové zlato, měď, ale i potraviny nebo indigo, santalové dřevo a slonovinu. Baghdádští nikdy nepřijali zvyky a indický způsob života. Drželi pospolu a nemísili se s dalšími komunitami. Mluvili arabsky a zachovávali si tradiční zvyky, se kterými do Indie přišli.

Jak se zdá v Indii se Židům docela dařilo. Stejně jako v některých v islámských zemích, o kterých bude řeč příště...

*******

Související článek: Nakoukání do židovské kuchyně (recept z kuchyně kočinských Židů)

Fakta: Claudia Rodenová, Kniha o židovské kuchyni

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 21.4.2016 16:00 | karma článku: 25.89 | přečteno: 856x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 891 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Šárka Bayerová

Víkend s dupálistkou

... aneb Králík a já. Nebo vzletně bych mohla svůj blog otitulkovat Amatérské nahlédnutí do duše domácího mazlíka se silným charakterem....

2.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaromír Hlubek

Nejlepší autonomní řídič je kůň

Tady se pořádají masáže na úrovni demagogie, přičemž většina redaktorů vůbec neví o čem mluví. Elektromobily, autonomní řízení, bonzácké hlášení přes GPS. Socialistická byrokracie chce lidem vnutit všeobecné dobro za účelem jejich

17.11.2017 v 21:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Josef Nožička

Rektor Bek při výročí 17. listopadu: prezidentské volby se nepovedly

Kromě mnoha pietních i protestních akcí se dnes při příležitosti výročí 17. listopadu konalo v našem hlavním městě studentské shromáždění, na kterém vystoupili i představitelé některých českých vysokých škol.

17.11.2017 v 19:40 | Karma článku: 31.88 | Přečteno: 716 | Diskuse

Karel Trčálek

Kéž v této zemi zvítězí zdravý rozum nad komedianty!

Čeští komedianti dostali parádní lekci z demokracie. Nás ostatní tato a jiné lekce ještě čekají, neboť zdravý rozum není opakem šílenství, ale jeho mocninou

17.11.2017 v 19:15 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 513 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když tě zavřou, postarám se ti o děti

Letos poprvé jsem příchod 17. listopadu a všechno kolem, brala v klidu a dá se říct i lhostejně. Letos poprvé. Všechny minulé sedmnácté listopady jsem prožila ve zvláštní nervozitě, kterou jsem nechápala.

17.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 561 | Diskuse

Karel Trčálek

Ze 17. listopadu se staly druhé české vánoce

Ačkoliv všichni dobře víme, že 17. listopad 1989 byl podvod, přesto teď bloumají pražskými ulicemi tisíce lidí v mystickém vytržení, že se dnes určitě něco velkého musí stát. Ale co? Narodí se spasitel a my budeme opět svobodní?

17.11.2017 v 14:42 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 798 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.