Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život v odlišení - 3. část (Židé v Osmanské říši a v severní Africe)

26. 04. 2016 14:00:00
Ani v islámském světě to Židé neměli ve středověku lehké. Přesto ale i v něm přišla na chvíli doba klidu a jistoty.

Navazuje na: Život v odlišení - 2. část (V islámském světě)

Když začali muslimské oblasti ovládat Turci, židovský život se trochu zlepšil. Obzvlášť za panování sultána Sulejmana Nádherného, který nebyl jen krutý dobyvatel, ale v mnoha ohledech také osvícený panovník. Židovské rozlišovací znaky přestaly být povinné. Ale Hebrejci si už asi tak nějak zvykli, takže chodili dál ve stejném stylu. Nosili žluté turbany a dlouhé tuniky stažené v pase. Ale přesto dali průchod módě a luxusu na svých kabátcích, které bývaly z velmi skvostných a tudíž i drahých látek Na nohy v ponožkách si Židé obouvali fialové turecké pantofle. Když do Osmanské říše dorazila - lépe řečeno utekla - velmi početná židovská skupina ze Španělska, lišila se svým oblečením hodně. O Sefarditech ale až příště. Jsou natolik výjimeční a významní, že si zaslouží vlastní článek...

Jak Turci dobývali nová území, pohlcovala jejich říše i dávné židovské diaspory. Například v makedonsko-řecké Soluni měli Hebrejci modře olemované čapky a nosili jakýsi spodní oděv purpurové barvy. Přes něj si přehazovali plášť se širokými rukávy, který se zapínal u krku. Pásky a ani límce šaty neměly, v pozdějších letech se ale objevila široká šerpa. Jeden čas bylo zvykem nosit vysoké čepice, které se dokonce zdobily ornamenty z tepaného zlata.

Velmi početná a pradávná diaspora byla už od fénických a římských dob na území dnešního Tuniska. V průběhu let přijali místní Židé arabský styl oblékání. A tak nosili muži v 16. století modrou tuniku bez límce, s volnými rukávy, lněné široké spodky, černé pantofle a na hlavě černou čepici. Jejich ženy se oblékaly daleko nákladněji. Běžná byla hedvábná tunika a pod ní široké saténové kalhoty. Ty se od kolen dolů zužovaly, protože tam měly poutavou zlatou nebo stříbrnou výšivku, která musela být - pochopitelně - viditelná. Na nohou nosily Židovky ponožky a vyšívané pantoflíčky. Hlavu si zdobily fezem a přes něj přehozeným velkým barevným šátkem s třásněmi. Na veřejnosti se pak zahalovaly do jemné hedvábné šály, ale obličej si nezakrývaly. Vdané se poznaly podle pásku přes tuniku.

Také na dnešním území Alžírska žili Židé už za Římské říše. A když přišli Arabové, i tady začala platit výše zmíněná pravidla. Jako první zaznamenal místní styl odívání španělský benediktin Diego de Haedo v roce 1612. Rozdělil alžírské Židy do třech kategorií: původem uprchlíky z Pyrenejského poloostrova, Židy z Mallorky, Francie a Itálie a domorodé turecko-africké.

Španělští Židé se odlišovali kulatými klobouky s bohatými toledskými výšivkami. Přistěhovalci z Mallorky, Francie a Itálie zase chodili hlavně v černém. Někteří starousedlíci se oblékali v tureckém stylu - mívali žluté turbany z různých typů látek. Jiní se zase blížili stylu maurskému. Hlavně svými červenými fezy, které si omotávali pruhem bílé látky. A aby byli rozeznatelní od Arabů - museli mít Židé nad čelem nezakrytý pramen vlasů. Jako další si oblékali košili a široké kalhoty. Následoval černý kaftan a přes něj bílý (někde i černý) plášť zvaný albornoz. Ve Španěsku dodnes zůstalo jeho jméno - říká se tak županu. Boty tady Židé nosit nesměli, jen pantofle. Tak dopadly i ženy - prostě žádné střevíčky. Šaty ale mívaly Židovky téměř stejně honosné jako místní Maurky. Když si dívky nebo manželky vyšly ven, tvář si sice zakrývaly bílým závojem, ale vždycky jim bylo vidět čelo a oči. Viditelný rozdíl byl mezi maurskými a židovskými nevěstami. Židovky neměly při tradičním zdobení rudou a tváře tolik v oblibě hennu. Často dávaly přednost bílé barvě. A také milovaly a nosily daleko víc šperků najednou - náhrdelníky, prsteny a hlavně velké a doslova umělecky propracované zlaté náušnice s perlami.

Nakonec se ještě podíváme do Maroka, do velice významné židovské oblasti. Místní Židé se hodně podobali alžírským, protože i oni tu žili už za Římanů. Jenže od samého počátku arabskomuslimské nadvlády žili v permanentním strachu. Různí panovníci nutili Židy ke konverzi. Proto dávní usedlíci raději odcházeli do horských a pouštních oblastí. Velká komunita zůstala ve městě Fez a docela dlouho i vzkvétala. V jedenáctém století, za vlády poměrně tolerantních berberských Almoravidů, přicházeli z celé říše židovští učenci, takže tu vzniklo velmi významné centrum. V dalším století ale převzali vládu krutí Almohadé, jejichž panovníci Hebrejce tak vytrvale pronásledovali, že úplně vyhladili několik jejich komunit. Právě tehdy musel Maroko opustit filosof a lékař Maimonides. Jen tak na okraj - zmíněná dynastie asi měla v oblibě polštáře, jelikož ten se dodnes ve španělštině řekne "almohada". Zpět k Hebrejcům - ty od úplné zkázy naštěstí zachránilo vymření Almohadovců...

Následovaly další a další dynastie, které se k Židům chovaly různě. Bylo to jak na houpačce. Je známo, že co se oblečení týče, i tady měli Židé zakázané boty. Na hlavě nosili povinný černý turban s červeným látkovým pruhem. Později klobouk. Protože i sem, do nejzápadnější části oblasti zvané "Maghrebi" (Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko) přišli Sefardité a přinesli s sebou trochu jiný styl. A o tom zase příště, jak už jsem avizovala...

Bonus: sefardská píseň z Maroka (v jazyce ladino)

Autor: Šárka Bayerová | úterý 26.4.2016 14:00 | karma článku: 24.91 | přečteno: 948x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 891 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Šárka Bayerová

Víkend s dupálistkou

... aneb Králík a já. Nebo vzletně bych mohla svůj blog otitulkovat Amatérské nahlédnutí do duše domácího mazlíka se silným charakterem....

2.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaromír Hlubek

Nejlepší autonomní řídič je kůň

Tady se pořádají masáže na úrovni demagogie, přičemž většina redaktorů vůbec neví o čem mluví. Elektromobily, autonomní řízení, bonzácké hlášení přes GPS. Socialistická byrokracie chce lidem vnutit všeobecné dobro za účelem jejich

17.11.2017 v 21:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Josef Nožička

Rektor Bek při výročí 17. listopadu: prezidentské volby se nepovedly

Kromě mnoha pietních i protestních akcí se dnes při příležitosti výročí 17. listopadu konalo v našem hlavním městě studentské shromáždění, na kterém vystoupili i představitelé některých českých vysokých škol.

17.11.2017 v 19:40 | Karma článku: 31.88 | Přečteno: 716 | Diskuse

Karel Trčálek

Kéž v této zemi zvítězí zdravý rozum nad komedianty!

Čeští komedianti dostali parádní lekci z demokracie. Nás ostatní tato a jiné lekce ještě čekají, neboť zdravý rozum není opakem šílenství, ale jeho mocninou

17.11.2017 v 19:15 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 513 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když tě zavřou, postarám se ti o děti

Letos poprvé jsem příchod 17. listopadu a všechno kolem, brala v klidu a dá se říct i lhostejně. Letos poprvé. Všechny minulé sedmnácté listopady jsem prožila ve zvláštní nervozitě, kterou jsem nechápala.

17.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 561 | Diskuse

Karel Trčálek

Ze 17. listopadu se staly druhé české vánoce

Ačkoliv všichni dobře víme, že 17. listopad 1989 byl podvod, přesto teď bloumají pražskými ulicemi tisíce lidí v mystickém vytržení, že se dnes určitě něco velkého musí stát. Ale co? Narodí se spasitel a my budeme opět svobodní?

17.11.2017 v 14:42 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 798 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.