První panorama, které se nás vykouklo po příjezdu - znojemská přehrada.
A z druhé strany kostel archanděla Michaela. Postavili ho na místě slovanského pohanského rejdiště. Zřejmě pokus o zlomení profláknuté magie.
Génius loci ale stejně přetrval. Možná - paradoxně - něco přidali i jezuité. Tohle je Jezuitská ulice...
Stopy gotiky na barokním kostele.
Deska na kostele sv. Archanděla Michaela...
... a její detail. Prehistorická rybí ploutvička v kameni.
Ulička, která mě chytla za srdce. Jmenuje se "Veselá". Kdysi tu bývala židovská čtvrť...
... a Veselá ulice z druhé strany...
Detail půvabné znojemské dlažby, která sice likviduje Pražákům nohy...
... ale přesto pomáhá. Spolehlivě vás přivede ke znojemskému skvostu - rotundě sv. Kateřiny, která původně patřila Panně Marii.
Tady je v celé své kráse. Vevnitř se samozřejmě fotit nesmí, a tak jen písemně - fresky uvnitř prostě musíte vidět. Dýchne na vás 12. století. Snad budete mít štěstí jako my - mikroklima nám bylo nakloněno. Vstup je totiž pod přísnou kontrolou různých čidel. Za necelou hodinu po naší návštěvě už byla rotunda nepřístupná.
Výhled z hradu...
... třeba i na mírně nadčasový znojemský dům
... na Dyji a Loucký klášter...
... kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Václava...
...nebo do podhradí, kterému se odnepaměti říká Jáma. Zrovna tam nádherně kvete vistárie.
A teď nakoukneme do znojemských uliček...
... i ulic ...
...jelikož je jedna hezčí než druhá.
A domy v nich taky.
Jako třeba tenhle...
... nebo tenhle - historicky první obchodní dům ve Znojmě!