Vídáme je denně a některých si ani nevšimneme. A to přesto, že mohou doplnit naše vzdělání novou a zásadní informací. A hlavně - zlepšit náladu.
Přesto ale začneme jedním zoufalým vzkazem z Libně. Nešťastník popsal obě křídla domovních dveří - tak byl pln svého bolu! Ani podklad graffiti ho nezastavil...
A teď už trochu zvesela. Taky z Libně. Tentokrát z posvícenských radovánek.
Následuje rozšíření obzorů o našem velikánovi z největších. Ze Znojma.
Vzkazy a doporučení minulého století bývaly daleko lépe podané. Řekla bych, že přímo ve varovném realismu!
Ale i tenhle je vlastně jasný, i když je skrz naskrz novodobý...
Pro myši ale asi moc ne. Jestlipak dotyčná pizizubka přežila netradiční gáblík? Nebo že by si jen smotla brčko?
Tenhle objev ve mně zase vzbudil vypravěčku. Sorry. Rodinná historka následuje níže.
Kdysi jsme jezdívali na prázdniny k velice zbožné pratetě na venkov. A stalo se jednou, že jsem si namohla koleno. Táta usoudil, že francovka bolest vyřeší.Teta zrovna nebyla doma, tak se vydal pátrat. Svůj favoritní všelék našel otec v sednici na polici, neboť i teta byla jeho velkou vyznavačkou. Jala jsem se tedy mohutně mazat, ale Alpa mi přišla značně vyšeptalá. A jak jsem ji tak zkoumala, najednou vidím, že je na etiketě připsáno tužkou: svěcená voda. Vedle oné poličky měla totiž naše zbožná katolická teta také kropenku. Ač jsme spíš ateisté, v posvátné úctě jsme se mírně zděsili. Ale věřte nebo ne, bolest v koleni fakt přešla…
Následně uvidíte, že některé vzkazy z Holešovic mohou být i beze slov….
A nakonec něco úplně bez komentáře. Co když je opravdu něco mezi nebem a zemí?
