Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stala se první rabínkou na světě

14. 07. 2016 9:30:00
Oficiálně potvrzenou a vykonávající svou funkci. Zrovna v té nejhorší době, v době šoa. Ona sama ji nepřežila. Je totiž jednou z oněch šesti milionů...

Regina Jonas. Až do roku 1990 se o ní prakticky nic nevědělo. Ani v Terezíně, kam ji nacisté deportovali v listopadu roku 1942. Když se ale po pádu Berlínské zdi zpřístupnily východoněmecké archivy, našel se v Centrálním židovském archivu zápis o jejím jmenování a uvedení do funkce .

Regina se narodila 3. srpna roku 1902 v Berlíně. Její otec byl zchudlý židovský obchodník, který přišel do Německa odněkud z Orientu. Zemřel na TBC, když bylo Regině pouhých jedenáct let. A tak i po jeho smrti žila rodina dál v chudinské, převážně židovské čtvrti.

Regina se už odmalička zajímala o židovskou historii, Talmud a hlavně se učila hebrejsky. Jejím prvním profesorem byl ortodoxní rabín Max Weyl, do jehož synagogy na Rykestrasse chodila Regina s matkou a bratrem Abrahamem na bohoslužby.

V roce 1923 Regina odmaturovala na lyceu. Ve studiu pak pokračovala na liberální Akademii židovských věd, která přijímala i dívky. Její spolužačky se chtěly stát učitelkami. Regina ne. Rozhodla se, že bude rabínkou. A tak v roce 1930 uzavřela svá studia prací na téma "Může být žena rabínkou v souladu s Halachou?" Tento dokument, jehož stejnopis je uložen v Židovském centru v Berlíně, je úplně prvním pokusem obhájit právo žen ke jmenování na základě židovského náboženského práva. Regině se v něm povedlo skloubit Halachu a požadavky vyplývající z moderní doby. Dokázala, že o rovnosti pohlaví se mluví v mnoha židovských právních pramenech. A že tedy ženský rabinát bude jen pokračováním tisíciletých tradic.

Profesor Eduard Baneth, který dohlížel na její závěrečnou práci, Reginu vždy podporoval a uznal fakta, která předložila. Jenže když zemřel, jeho nástupce už tak svobodomyslný nebyl. O ženách rabínkách nechtěl ani slyšet. A tak Regina promovala jako profesorka náboženství. V následujících letech učila v několika dívčích berlínských židovských školách. Nikdy se ale nevzdala a pořád hledala možnosti, jak dosáhnout svého cíle.

Až se to povedlo v roce 1935. Rabbi Max Dienermann, ředitel Kongresu liberálních rabínů, ji přijal. A Regina hned začala působit v menších berlínských kongregacích. Zatím jen jako rabínská náboženská konzultantka v Židovské nemocnici a také ve spolcích, které se staraly o chudé a postižené.

A paradoxně "díky" nacistům měla stále víc práce. Po roce 1933 stále hodně rabínů emigrovalo. Ovšem daleko více jich bylo zatčeno, či deportováno do koncentračních táborů. A tak Regina konečně mohla začít jako pravá rabínka v liberálnějších synagogách. Učit nepřestala, ani pomáhat potřebným. Hlavně po tzv. Křišťálové noci (z 9. na 10. listopadu 1938), kdy se hned ujala těch nejpotřebnějších - starých lidí, nemocných a postižených, kteří se ze dne na den ocitli v naprosto zoufalé a bezvýchodné situaci.

Během zimy 1940-1941 navštěvovala Regina německé židovské komunity, které zůstaly bez rabína. A tak projela Braunschweig, Göttingen, Frankfurt nad Odrou a Brémy. Všude neúnavně pomáhala, sloužila bohoslužby a učila.

Až přišel 6. listopad roku 1942. Toho dne byla s matkou deportována do Terezína. Jenže Reginu nemohlo nic zlomit. Ani příšerné podmínky terezínského ghetta. Naopak. Byl to pro ni jen další impuls k pomoci daleko větších rozměrů než doposud. Hned začala spolupracovat s vídeňským neurologem a psychiatrem (mimochodem - zakladatelem logoterapie) Viktorem Franklem. Spolu poskytovali pomoc hlavně těm, kteří do ghetta právě přijeli a byli naprosto bezradní, zoufalí a upadali do depresí. Prý zabránili mnoha sebevraždám, které byly v Terezíně na denním pořádku.

Sebe ani maminku ale Regina zachránit nedokázala. 12. října roku 1944 šly obě do transportu do Osvětimi. A hned druhý den rovnou do plynové komory...

V průběhu let se objevilo množství osobních dopisů, ve kterých lidé na Reginu vzpomínali s láskou a nesmírnou vděčností. Mnohé totiž udržela při životě a pomohla jim přežít nejstrašnější dobu jejich života...

Fakta: mosaika.es /Regina Jonas

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 14.7.2016 9:30 | karma článku: 27.26 | přečteno: 877x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 891 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1197 | Diskuse

Šárka Bayerová

Víkend s dupálistkou

... aneb Králík a já. Nebo vzletně bych mohla svůj blog otitulkovat Amatérské nahlédnutí do duše domácího mazlíka se silným charakterem....

2.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 592 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Dlouhý

KOKOTSTARY@GMAIL.COM

Aplikace. Registrace. Zadejte heslo. Heslo musí obsahovat malé a velké písmena, číslice a znaky. Aplikace se aktualizuje. Vítejte. Kupte si nové pyžamo. Kupte si pozemek v Horní Dolní. Kupte si kočkodána. Zadejte heslo...

19.11.2017 v 0:56 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 152 | Diskuse

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 1165 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 542 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 5.22 | Přečteno: 163 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 35.42 | Přečteno: 736 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.