Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O chytré Melittě

1. 08. 2016 12:30:00
Jednoho dne ji přestalo bavit cedit kafe mezi zuby. Neboť otravné a všudypřítomné kousky zrnek plavaly v hrnku každé ráno. Tak se rozhodla věčný problém vyřešit...

Jmenovala se Amalie Auguste Melitta Bentz. Narodila se roku 1873 v Drážďanech. To ještě měla příjmení Liebscher. Když se provdala za Johannese Emila Huga Bentze, stala se ženou v domácnosti. A také maminkou - porodila dva syny a jednu dceru.

Melitta žila spokojeně, ale jedno jí pořád leželo v hlavně. Lépe řečeno, dost jí to štvalo. Nikdy se jí totiž nepodařilo kávu přecedit tak, aby v ní nezůstaly rozemleté kousky. A tak se do problému zakousla jako buldok a už se ho nepustila. Vyzkoušela k filtrování všechno, co našla doma, a co ji napadlo. Až na to přišla. Sama se divila, jak je to jednoduché: nejvíce vyhovovaly pijáky ze školních sešitů jejích synů.

Nápad si nenechala pro sebe a hned všem svým přítelkyním poradila, jak na dokonalé kafe. Ale protože Melitta byla taky chytrá, hned svůj nápad patentovala. A v červnu 1908 jí patent schválili.

Takže dali s manželem hlavy dohromady. Byli dokonalý tandem, jelikož už v prosinci téhož roku otevřeli továrnu na kávové filtry. Zbrusu nová firma dostala jméno po své paní - Melitta. A rozjela se dokonale. Už za rok - v roce 1909 - se fabrika Melitta předvedla na mezinárodním veletrhu v Lipsku a rovnou prodala přes tisíc kávových filtrů...

To byl ale jen začátek. Manželé Bentzovi se poradili s řemeslníky a brzy uvedli na trh i speciální plechovou filtrovací nádobu. A jelikož jim školní pijáky začaly připadat nedokonalé, pustili se v roce 1912 do výroby vlastního filtrovacího papíru. Dařilo se jim a vydělávali.

Jenže přišla 1. světová válka a s ní nedostatek. Hlavně kafe nebylo. A tak se Melitta zamyslela a převedla výrobu na kartónové krabice. Továrna se udržela i přes šílené roky války. Dokonce i po ní, kdy přišla inflace a krize. V té době zaměstnávali Melitta a Hugo více než 80 lidí.

A jak šla výroba nahoru, drážďanská továrnička přestávala stíhat. A jelikož manželé Bentzovi nenašli v okolí nic vhodného, přestěhovali se v roce 1929 i s výrobou do Mindenu ve Vestfálsku. Což bylo neuvěřitelně "klikařské"rozhodnutí s ohledem na politický vývoj Německa po druhé světové válce.

Továrna neustále prosperovala, a tak se v roce 1932 rozhodla Melitta předat otěže svým synům Willimu a Horstovi. Na úplný odpočinek ale neodešla. Od té doby se věnovala něčemu, co bychom mohli nazvat sociální personalistikou. Starala se o blaho svých dělníků - rozhodovala o platech a odměnách, zavedla pětidenní pracovní dobu, založila sociální fond pro své pracovníky a také pořádala různé benefiční akce - např. vánoční slavnosti pro rodiny dělníků.

Druhá světová válka samozřejmě výrobu kávových filtrů zastavila. Bylo třeba vyrábět něco úplně jiného. A také muži museli na frontu...

Válečná léta se na firmě podepsala také vybombardovaním některých častí továrny. Po vítězství Spojenců byla Melitta nějakou dobu v jejich rukou. Až za dvanáct let se vrátila ke svým majitelům. Nějakou dobu trvalo, než se zase dostala na svou předválečnou úroveň, ale podařilo se.

Toho všeho se paní Melitta už nedožila. Zemřela ve městě Porta Westfalica v červnu roku 1950.

Ale - vzletně řečeno - žije dál ve své firmě, která se zrodila diky jejímu vynalézavému boji proti otravným kouskům zrnek v kafi. Melittu Group KG dnes řídí Melittini pravnuci a zaměstnávají na 3.300 lidí....

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 1.8.2016 12:30 | karma článku: 28.23 | přečteno: 1059x


Další články blogera

Šárka Bayerová

Můj srpen - už Václavák 69

Srpen 68 jsem doma nezažila. Bylo mi čtrnáct a žili jsme s rodiči v Peru. Za necelý rok mě ale čekal "ten můj"...

23.8.2018 v 17:31 | Karma článku: 21.28 | Přečteno: 349 | Diskuse

Šárka Bayerová

Můj srpen. Nejen 68, taky 69...

Naše rodina má ten pech, že v období historických přelomů bývá rozdělená. A ještě k tomu je vždycky někdo v cizině...

22.8.2018 v 20:00 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 342 | Diskuse

Šárka Bayerová

Můj srpen. Nejen 68...

V létě památného roku 1968 mi bylo čtrnáct a měla jsem oči navrch hlavy. Už měsíc jsem totiž byla v Peru...

21.8.2018 v 12:39 | Karma článku: 20.75 | Přečteno: 548 | Diskuse

Šárka Bayerová

Desítky odstínů přítulné nahoty

Tahle nahota nebyla na prodej. Bylo nutno si ji získat. A v mém případě to šlo rychle, neboť i já mám své kouzlo...

28.6.2018 v 8:28 | Karma článku: 22.01 | Přečteno: 824 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jana Slaninová

Výhody oboustranných sirotků v pozdním čase

Když pominou ty návaly smutku a život najede do normálních kolejí, zjistíte v pozdějším věku, že máte některé nesporné výhody proti standardním rodinám.

18.9.2018 v 19:07 | Karma článku: 16.22 | Přečteno: 435 | Diskuse

Karel Trčálek

Sirotky ze Sýrie nebrat ani za nic! To už tady jednou bylo a jak to dopadlo!?

Že je sirotek, může o sobě tvrdit každý. Ale je skutečně sirotek? Zahynuli jeho rodiče skutečně ve válce? Nesedí někde v Damašku, nedávají si do trumpety, zatímco my tady budeme živit jejich děcka, dávat jim slevu na autobus?

18.9.2018 v 18:56 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 480 | Diskuse

Roman Košťál

Neskutečná pitomost. A co dál?

Podezřelý z vraždy v Chemitzu je volný. Nějak prý nemají jeho DNA. Sice mají jeho životopis, ale to je nějak v poho... Asi je to děcko k adopci. Přeji budoucím rodičům mnoho štěstí...

18.9.2018 v 18:24 | Karma článku: 31.77 | Přečteno: 597 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč se V. Klaus ml. pořád cpe na fašistický Facebook?

Bůhví, odkud se v pravičákovi V. Klausovi ml. bere svaté přesvědčení, že má základní lidské právo na profil na neomarxistickém Facebooku. Že by to bylo výchovou? Ostatně stačí, že mu ty jeho třesky plesky nemažou na Novinkách

18.9.2018 v 17:47 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 234 | Diskuse

Lukáš Pachta

Ano, jsem to já. To já Šojdrové pomáhám s těmi sirotky

Vystupuji z anonymity. Jsem asistent europoslankyně Šojdrové, byl jsem s ní v Řecku, viděl jsem tam děti bez rodičů. Přál jsem jim lepší budoucnost.

18.9.2018 v 16:17 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 1500 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz