Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z jeptišky mužem

1. 09. 2016 10:45:00
Vždycky vypadala jako chlap, tak jí to ani nedalo moc velkou práci. Proslavila se pod španělskou přezdívkou "Monja Alférez", což by se hodně volně dalo přeložit "Jeptiška rytíř".

Alférez byla totiž středověká hodnost ve španělském vojsku. Slovo pochází z arabštiny (=al faris) a překládá se jako jezdec, rytíř či kavalír (caballero).

A teď už k oné zvláštní ženě, o které Mexičané dokonce natočili v roce 1944 film. V hlavní roli s tehdejší hvězdou z největších - Maríou Félix. Hrála historickou postavu - Catalinu de Erauso, o níž se ví poměrně dost, jelikož vydala své paměti (La Historia de la Monja Alférez, 1626). Je to ale natolik okatě dobrodružná literatura, že některé historky jsou asi dost přibarvené. Ale Catalinin života běh a cestování mezi kontinenty je historický fakt, který snad ani nebylo třeba ještě víc dramatizovat. Posuďte sami....

Catalina se narodila v baskickém San Sebastianu v roce 1585. Otec Miguel de Erauso byl zřejmě žoldnéř. S manželkou Maríou asi žili divoký a kočovný život. Měli totiž dětí jako smetí - a dcery už v postbatolecím věku odkládali do kláštera. Catalinu šoupli k jeptiškám (její tři předešlé sestry už tam byly) ve čtyřech letech. Sourozenkyně byly údajně poslušné, Catalina nikoliv. Vzpouzela se od samého počátku. Po pár letech, zrovna když přecházela ze stadia klášterní chovanky směrem k noviciátu, dostala se do sporu se spolužačkou. Holky se tak servaly, že je musely řádové dohlížitelky od sebe trhat. Zmlácenou, ale vítěznou Catalinu za trest zavřely do ajnclíku na několik dní.

A tehdy v dívce uzrálo rozhodnutí: takhle už nikdy. Načež při první příležitosti z kláštera utekla. Bylo jí jen patnáct let. Pročež je hned nutné vsuvkové upozornění: jak vidno, novickou ani jeptiškou se Catalina nikdy nestala. Byla jen prostou chovankou a lidová tvořivost (nebo ona sama) její příběh jen senzačně nafoukla. "Klášterní žačka rytíř", by asi moc netáhla....

Hned po po útěku napadlo Catalinu převléknout se za muže, protože ti to tehdy měli ve světě daleko jednodušší. A jelikož tohle děvče mělo štěstí v neštěstí, že vůbec nevypadalo jako ženská, proměna byla dokonalá. A tady zase malá stopka s vysvětlivkou: občas se uvažuje, že s Catalininou identitou to mohlo být i jinak. Že byla možná hermafrodit nebo transsexuál. Nejčastěji se ovšem mluví o lesbické mužatce.

A teď zase dál. Roky se Catalina potulovala Španělskem jako chlap. Při té příležitosti sofistikovaně využívala své příbuzné. Občas u nich bydlela nebo si přes ně našla práci. Tak třeba získala místo pážete u královského dvora ve Valladolidu, kde pobyla dva roky. Pak šla zase dál. Živila se porůznu, takže není divu, že se často účastnila rvaček. A byla v nich dobrá. Nad muži zásadně brutálně vítězila. Když jednou protivníka přizabila kamenem, skončila na měsíc ve vězení. Stále jako žena neodhalena, podotýkám. Poté pobyla nějaký čas doma, přičemž je dost zvláštní, že se rodina nedivila jejímu mužskému převleku. Možná věděli něco, co my ne... A jelikož byla Catalina neustále v konfliktu se svými bratry, rozhodla se po poradě se strýcem pro únik do "Nového světa". V roce 1603 spolu nastoupili na galeonu, směřující do dnešní Venezuely. Strýc jako obchodník, Catalina jako plavčík pod jménem Antonio de Erauso. Předtím už ale měla mnoho jiných mužských jmen, třeba: Francisco de Loyola, Alfonso Díaz nebo Ramírez de Guzmán. Tak se mi zdá, že rodina dělala co mohla, aby svou prapodivnou příbuznou uklidila co nejdál...

Po pár týdnech dorazila loď k venezuelskému pobřeží a vyložila část španělského zboží. Poté vyplula do kolumbijské Cartageny. Po krátké obchodní zastávce pokračovala plavba podél panamské šíje. V Madre de Dios naložili námořníci mexické stříbro a chystali se zpáteční cestu do Španěl. Jenže Catalině se nechtělo. Takže v hádce v kajutě zastřelila strejdu, sebrala mu 500 zlatých a v klidu opustila palubu. Námořníkům cynicky sdělila, že ji strýc posílá něco zařídit a zmizela.

V Panamě se Catalina dala dohromady s jedním bohatým kupcem z peruánského Trujilla (stále jako chlap), kterému pomohla přepravit náklad do přístavu Paita. A v Peru Catalina zůstala. Nějakou dobu tam žila klidně. Údajně na statku onoho kupce, kde dostala k dispozici dokonce tři otroky. Jenže pak se zase zapletla do souboje. Protivníka zabila, takže skončila v base. Odtud ji vytáhl její přítel kupec, který nad ní (taky taková malá záhada, co?) pořád držel ruku. A zase dodatek - Catalininy bitky byly povětšinou kvůli ženám. Buď si tedy hrála na obšourníka, nebo byla vážně lesbička či muž lapený jiným tělem...

Vzápětí kupec ochranitel Catalinu raději uklidil do hlavního města peruánského místokrálovství - do Limy. Zařídil jí tam nejen obchod, ale vybavil ji i značným kapitálem. To byl teda lidumil... No a Catalině se jako kupci dařilo několik měsíců . A pak svedla neteř svého dobrodince. Takže pohár přetekl a byl konec. Její divný sponzor už tohle neustál a vyhodil ji na ulici. To už se psal rok 1619 a Catalina se zase musela někam "ztratit". Tentokrát zvolila Chile, aby se jako žoldnéř mohla podílet na jeho dobývání. Španělé tam totiž měli velké starosti s odbojným kmenem Mapučů. Načež Catalina zasáhla do bojů tak významně a urputně, že se opět proslavila svou brutalitou. Indiány kosila jednoho za druhým...

Jenže, když se válka v Chile přehnala, asi naší hrdince něco chybělo. A tak často provokovala muže a zase docházelo k soubojům. Údajně v jednom z nich zabila vlastního bratra. Její dramatický životopis líčí, že se sourozenci poznali až v okamžiku smrti...

Nakonec Catalinu zadrželi roku 1623 v Peru jako naprosto nekontrolovatelného násilníka. Hned jí oprávněně přišili několik vražd a nepomohly ani zásluhy na dobývání Chile. Odsoudili ji k smrti. A tehdy vsadila Catalina všechno na jednu kartu. Nechala si zavolat zpovědníka a šla s pravdou ven. Je ženská! Byl z toho poprask, neboť tehdy byla jihoamerická dobývaná oblast taková větší vesnice, kde se všichni znali. Takže ji hned předvedli před biskupa Augustína de Carvajal a začalo zkoumání. Po dvaceti letech utajeného života bylo potvrzeno, že Catalina je žena. Dokonce byly povolány porodní báby, které posléze referovaly, že jde dokonce o neporušenou pannu.

Tah Catalině vyšel. Když se zjistilo i to, že "pochází" z kláštera, tak ji do něj v Peru šoupli taky a na trest smrti se zapomnělo. A za nějaký čas ji vrátili do Španělska. Tam už ni celý dychtivý čekal sám král Filip IV. Udělil jí audienci, vyznamenal ji za zásluhy při conquistě a přidal frčku. Onoho alféreze. A stal se autorem i Catalinina přídomku, pod kterým se později proslavila: Monja Alférez. Jelikož jí také udělil povolení vystupovat nadále jako muž. A pak že španělské baroko bylo úzkoprsé...

Následně Catalina odjela do Říma k papeži Urbanovi VIII., který ji taky chtěl poznat osobně. Stalo se a Catalina neodešla s prázdnou. Dostala potvrzující papežský glejt na svoji mužskou roli v životě.

Nakonec se Catalina v roce 1630 vrátila tam, kde se cítila doma. Do Amerika - a tentokrát do Mexika, kde prožila dalších dvacet let v relativním klidu. Zemřela zřejmě v roce 1650 ve městečku Cotaxtla, poblíž města a hory Orizaba (dnes stát Veracruz). Dnes tam má sochu.

Tak vidíte, co všechno je možný, když ženská jen trochu chce...

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 1.9.2016 10:45 | karma článku: 30.74 | přečteno: 1399x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 891 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Šárka Bayerová

Víkend s dupálistkou

... aneb Králík a já. Nebo vzletně bych mohla svůj blog otitulkovat Amatérské nahlédnutí do duše domácího mazlíka se silným charakterem....

2.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaromír Hlubek

Nejlepší autonomní řídič je kůň

Tady se pořádají masáže na úrovni demagogie, přičemž většina redaktorů vůbec neví o čem mluví. Elektromobily, autonomní řízení, bonzácké hlášení přes GPS. Socialistická byrokracie chce lidem vnutit všeobecné dobro za účelem jejich

17.11.2017 v 21:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Josef Nožička

Rektor Bek při výročí 17. listopadu: prezidentské volby se nepovedly

Kromě mnoha pietních i protestních akcí se dnes při příležitosti výročí 17. listopadu konalo v našem hlavním městě studentské shromáždění, na kterém vystoupili i představitelé některých českých vysokých škol.

17.11.2017 v 19:40 | Karma článku: 32.35 | Přečteno: 733 | Diskuse

Karel Trčálek

Kéž v této zemi zvítězí zdravý rozum nad komedianty!

Čeští komedianti dostali parádní lekci z demokracie. Nás ostatní tato a jiné lekce ještě čekají, neboť zdravý rozum není opakem šílenství, ale jeho mocninou

17.11.2017 v 19:15 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 523 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když tě zavřou, postarám se ti o děti

Letos poprvé jsem příchod 17. listopadu a všechno kolem, brala v klidu a dá se říct i lhostejně. Letos poprvé. Všechny minulé sedmnácté listopady jsem prožila ve zvláštní nervozitě, kterou jsem nechápala.

17.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 565 | Diskuse

Karel Trčálek

Ze 17. listopadu se staly druhé české vánoce

Ačkoliv všichni dobře víme, že 17. listopad 1989 byl podvod, přesto teď bloumají pražskými ulicemi tisíce lidí v mystickém vytržení, že se dnes určitě něco velkého musí stát. Ale co? Narodí se spasitel a my budeme opět svobodní?

17.11.2017 v 14:42 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 801 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.