Jmenovala se Mencía Calderón...
Ale psalo se o ní v několika knihách a stala se hlavní hrdinkou španělského historického televizního seriálu. Aspoň to. Tahleta doňa Mencía byla totiž neuvěřitelně statečná a silná ženská. A pěkně umanutá k tomu. Rozhodla se "dovézt" do právě dobývané Jižní Ameriky tolik potřebné vznešené dámy na úrovni. Jako nevěsty. Aby s nimi mohli conquistadoři založit rodiny a tím i novou, místní šlechtu...
Všechno začalo roku 1535, kdy si dvacetiletá šlechtična Mencía vzala vdovce Juana Calderóna. Taktéž s modrou krví. A vyvdala s ním syna Diega. V oné době Španělsko intenzivně dobývalo Střední i Jižní Ameriku. Nejezdili tam jen vojáci, ale také kolonisté. Čeho se nedostávalo, byly kolonistky. A tak, když byl Juan Calderón jmenován adelantadem pro oblast Rio de Plata, dostala Mencía nápad.
Zde je nutná malá vysvětlující vsuvka ohledně vojenské hodnosti "adelantado". Slovy klasika - je to takový malý překladatelský oříšek. Abychom se nezdržovali - česky je to něco jako "předsunutý dobyvačný vyslanec". A můžem zase zpět k akční doně Mencíe. Tehdy vymyslela onen vývoz nevěst. Jenže, když byly přípravy na dalekou cestu v plném proudu, roku 1549 Mencía naprosto nečekaně ovdověla. Novým adelantadem se stal mladý Diego, tedy Mencíin nevlastní syn. A v přípravách se pokračovalo, na smutek nebyl čas.
Výprava složená asi ze sta rodin a tří set svobodných mužů a žen, vyplula z přístavu Sanlucar de Barrameda 10. ledna roku 1550. Samozřejmě, že mezi nimi bylo i četné služebnictvo. Mencía cestovala se svými třemi dcerami - Maríou, Mencíou a Franciskou a "velela" skupině šedesáti vdavekchtivých dívek a žen, které jí jejich rodiny svěřily do opatery. Celkem třem lodím velel jako šéfkapitán Juan Salazar, který osobně před lety dobýval Paraguay a roku 1537 založil dnešní hlavní město Asunción.
Cesta probíhala zpočátku klidně. Po krátkém mezipřistání na Kapverdách, pokračovala výprava napříč oceánem k pobřeží Brazílie. Lehké to nebylo. Lidé trpěli mořskou nemocí a později i kurdějemi. A bohužel také umirali. I Mencíe zemřela nejmladší dcera Francisca. Mnozí z těch, kteří se uzdravili, přišli o zuby. Výprava zvládla dokonce útoky pirátů, ale tropická bouře ji rozdělila. Jedna z lodí, na které shodou okolností plul i adelantado don Diego, se ztratila. A když se konečně v prosinci roku 1550 objevila země, tak obě zbylá plavidla ztroskotala na zrádných mělčinách. Skoro všichni se ale zachránili a podařilo se přenést i zásoby. Jenže šlo o ostrov Santa Catarina blízko pobřeží jižní Brazílie. Tady se poprvé většina kolonistů setkala s poměrně nepřívětívými domorodci, kteří výpravu mírně zredukovali.
Mencía a její skupina žen všemu čelily velmi statečně. Nebyly mužům jen klasickou podporou, jak velely zaběhnuté tradice, ale občas musely i bránit tábor se zbraní v ruce. Pomáhaly také při obnově lodi, jelikož ze dvou nefunkčních se stavěla jedna, která by byla schopna další cesty. Také samozřejmě vznikaly nové vztahy, a v rodinách se rodily děti. A dokonce vznešená svatba se slavila! Nejstarší dcera Mencíi, María, se roku 1551 provdala za kapitána jedné ze ztracených lodí, Hernanda de Trejo. A mezi tím vším se pořád obtížně doplňovaly zásoby, odrážely se útoky indiánů a hlavně se čekalo na loď adelantada Diega. Všichni doufali. Nemohli ale tušit, že bouře zahnala dona Diega až do Karibiku. Z pobřeží dnešní Venezuely se dostal do Peru a poté vnitrozemím do bolivijského Potosí, kde se usadil. Do Asunciónu už nedošel...
A Mencía? Usoudila, že někdo velet musí a že je záhodno, aby to zůstalo v rodině. Takže se prohlásila adelantadou. Načež rozhodla, že jediná možnost, jak ukončit strádání, je hnout se dál. Rekonstrukce lodi dopadla dobře, a tak se v červnu 1553 kolonisté dostali k ostrovu San Vicente. Jenže ten už byl obsazený Portugalci. Což byl průšvih, protože mezi Španělskem a Portugalskem nikdy nebyly ideální vztahy. A teď si k tomu všemu ještě společně a rozdílně porcovali jižní Ameriku, aby z ní udělali Latinskou. Pročež guvernér Sousa hned doňu Mencíu a celou její výpravu internoval a nepustil dva roky z ostrova. Některé dívky ztratily nervy a provdaly se za Portugalce, neboť i zde byl velký zájem o "zušlechtění krve". Mencía se nevzdávala a španělského krále bombardovala dopisy, aby diplomaticky vyjednal se svým portugalským protějškem jejich propuštění. To víte, pošta tehdy plula dlouho. Nakonec se to ale povedlo. Všichni konečně odpluli k jihu a brzy se vylodili na pobřeží kontinentu.
A právě tam roku 1555 založili novou španělskou osadu jménem San Francisco de Mbiaza. Na chvíli se zastavili. Znovu budovali přístřešky, sháněli zásoby a hlavně se museli opevnit. Místní domorodci z nich totiž vůbec nadšení nebyli a dávali to vehementně najevo. Zase jich bylo míň... Ale i radostné věci se děly. Mencía se stala babičkou. Jeji dcera María porodila chlapečka, ze kterého se za čtyřicet let stal nejen nejvýše postavený biskup Peruánského místokrálovství, ale také v roce 1613 zakladatel univerzity v argentinské Córdobě.
Když jednou na pevnost San Francisco de Mbiaza dokonce zaútočili francouzští piráti a málem ji dobyli, padlo rozhodnutí, že nejbezpečnější bude vyrazit do Asunciónu. A tak zůstala osada opuštěná a později zanikla. Když na podzim roku 1555 začala cesta pralesem, řekami a horami, všem došlo, že bude ještě hůř. Přesto, že je vedli indiáni, přišla oslabená výprava o další členy. Pak konečně v květnu následujícího roku dosáhli Mencía, její dcery a zeťové, kapitán Salazar a zbylí kolonisté, svého cíle. Cesta jim trvala šest let. Dorazilo jich asi padesát a polovina z nich byly ženy. A guvernér je přivítal s otevřenou náručí a přidělil jim majetky. Konečně byli v novém domově...
A Mencía? Neví se přesný rok, kdy v Asunciónu zemřela, protože se nezachovala její závěť. Ví se ale, že se dožila požehnaného věku. A taky se říká a ví, že bez ní by ženy nedošly v takovém počtu, protože právě ona - Mencía - byla duchem a hnacím motorem celé výpravy...
Zdroj ilustračních fotografií: globomedia.es; es.slideshare
Fakta: mujeresenlahistoria.com; wikipedia esp.
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně