Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?
A nesmím zapomenout na všeobecně oblibenou "polskou" verzi podprdy: šprajc pochodowy kozactwa padlego...
S tímhle vším je navždy spojeno jedno jméno. Mary Phelps Jacob. Žena, která vymyslela první moderní podprsenku. Před ní to zkoušeli mnozí, už od dávných dob. V Římě, v Řecku a pak v patnáctém století v Tyrolech, kde se objevil docela nadčasový sexy kousek. Taky Kateřina Medicejská v prsněpodpůrné snaze nezahálela. Což je pochopitelné, protože velmi ráda jezdila na koni a údajně proto vynalezla spodní kalhotky. A taky jídelní vidličku, ale to je teď v mém vyprávění tak trochu mimo mísu...
O moderní podprsenky podobné těm dnešním se dobrovolníci obého pohlaví začali pokoušet až koncem devatenáctého století. Dokonce i patenty na ně dostali! Herminie Cadolle v roce 1889 vymyslela cosi jako korzet rozdělený v půli, kde vršek osamoceně podpíral ňadra. Dokonce českou stopu ve vývoji podprd máme, neboť v roce 1893 Američanka jménem Marie Tucek patentovala taktéž jakousi prsní oporu. Údajně to bylo něco jako dva samostatné pytlíky s tkalouny vedenými na ramena. Celý artefakt se zapínal kovovou sponkou. No, nazdar... Přesto se o těchto prapodprsenkách psalo v časopisu Vogue už v roce 1907. Tedy ještě před převratným vynálezem, který "zkonstruovala" již zmíněná dáma Mary Phelps Jacob, jejíž jméno se později změnilo na Caresse Crosby.
Američanka to byla. Narodila se roku 1891 v New Rochelle. Pocházela ze vznešené a zazobané rodiny, takže když dospěla, vymetala jeden ples za druhým. Tehdy se nosily korzety - dokonalé mučící nástroje, ze kterých s oblibou lezly podpůrné velrybí kostice. Jednou si Mary pořídila nové šaty s dekoltem - bylo jí tehdy devatenáct - a část korzetu jí koukala. Taky ty kostice ji štvaly. A přišla na to těsně před plesem. Takže, popohnána stresem, dostala nápad. Asistovala jí u něj francouzská komorná. Holky vzaly dva hedvábné kapesníky, sešily je a opatřily stužkami. Fungovalo to. A tak se hned Mary na bále pochlubila kamarádkám.
Zájem byl velký. Holky i dámy kopčily. A když se dokonce Mary přihlásil úplně neznámý chlap, že by její kousek spodního prádla začal vyrábět ve velkém a že by ona za každý prodaný kus dostala jeden dolar, rozhodla se k vlastní akci. Přihlásila svůj sexy vynález k patentování. Klaplo to v roce 1914. Mary bylo 23 let.
A jak šel dál její život? Provdala se dobře, za Richarda Rogerse z Massachusetts. Jako vdaná se mohla roku 1920 registrovat jako podnikatelka. Manželovy peníze jí dopomohly k firmě Fashion Forme Brassier Company. V bostonské dílně se ušily stovky podprsenek, ale kšeft se pořád nerozbíhal. A tak Mary svůj patent prodala firmě Warner Brothers Corset Company za 1500 dolarů. No a nedařilo se ani v manželství. Rogers měl psychické problémy jako následky z války. Řešil je pitím tak pravidelně, že skončil jako těžký alkoholik. Mary se s ním rozvedla.
A vdala se dobře podruhé. Stala se paní Crosbyovou a křestní jméno si změnila na Caresse. Přestěhovali se s manželem do Paříže, kde vydávali literární časopis. Harry psal a Caresse taky - vyšla jí kniha veršů Zlaté kříže. Jenže i její druhý manžel bojoval ve válce a měl z ní své běsy. Zbavil se jich až sebevraždou v roce 1929.
Nakonec se Caresse vdala i potřetí. Vzala si fotbalistu, který byl o dvacet let mladší než ona. Taky se přestěhovala do Virginie, kde si otevřela galerii s uměním. Vždycky žila jako bohémka... Ale angažovala se i v politice - založila organizaci Ženy proti válce. Pak se v roce 1950 rozvedla a nějaký čas žila v Itálii. Zemřela v roce 1970.
Dáma, která prožila bohatý život plný zvratů. Šťastný i nešťastný. Žena, která kdysi dávno dostala spásný nápad a nenechala si ho pro sebe. No řekněte, prsaté souputnice, co bychom bez ní dělaly?
Fakta: mujeresenlahistoria. com
