O psech a lidech (Pepin)
Pepin (2000)
I když byl Pepin dárek, měli jsme šanci vybrat si ze dvou štěněcích bratrů. Jelikož ten druhý seděl jako buchta a Pepin se k nám víc měl, zvolili jsme jeho. Posléze jsme našeho rozhodnutí občas zalitovali, i když jsme Pepka velmi milovali. Jeho bratra si vzal náš další kamarád, kterému jsme v průběhu let často záviděli snad nejhodnějšího psa na světě.
U nás to bylo jinak. Pepin byl odmalička osobnost. Pocházel z venkova ze psí smečky. Kamarád Jarda, od kterého jsme Pepka dostali, „šlechtil“ pro své potřeby myslivce speciální plemeno. Matka chovná papírová jagdteriérka Erin, otec vždy ten nejostřejší drsňák ze smečky jezevčíků. Výsledkem bylo právě tzv. „Jardovo plemeno“. Venkovští lovečtí psi se svobodnou duší.
A tak bylo Pepinovi od samého začátku určeno žití na dvoře v komfortní boudě, kam byl také okamžitě nastěhován.
První noc byla příšerná. Vůbec jsem nechápala, kde se bere v tak malém tělíčku tak mocný hlas. Pepin úpěl jak hejkal v depresi. Nikdo z nás nespal, zřejmě ani sousedi. Ex ano. Jelikož mi bylo Pepka strašně líto, tak jsem k němu chodila ven a snažila se ho ukonejšit. Povedlo se, ale za pět minut zase vřískal natolik mocně, že kupodivu probudil i mého ex. Okamžitě jsem dostala vynadáno, že takhle to nejde (ex byl taktéž bytost z venkova), že pes si prostě musí zvyknout. Poté můj tehdejší pán tvorstva opět usnul jako špalek (za stálého Pepinova řevu). Vydržela jsem asi hodinu a poté zoufalá a v polospánku jsem došla pro malého vzlykajícího uječence a vzala si ho do pokoje, kde jsme oba svorně usnuli v křesle. Ex se probudil nastalým tichem. Ihned mi Pepka drsně odebral a vrátil ho do boudy řka, že pes do baráku nepatří. Narvala jsem si do uší vatu a za svítání se mi konečně podařilo zabrat. Pepin se skutečně svým vlastním lkaním utahal (jak mi ex sliboval celou noc) a usnul konečně taky.
Na život na dvoře a na zahradě si Josef (tak jsme mu říkali, když už hodně zlobil) velmi rychle zvykl. Až moc. Taky miloval dlouhé procházky, kterých se mu dostávalo, a přesto byl útěkář. Naučil se přelézat plot nebo vystřelit do světa kosmickou rychlostí jen na chviličku pootevřenými vraty. Byl jak Houdini. Najednou zmizel a objevil se někde úplně jinde. Celá ves ho znala a průběžně hlásila jeho polohu. Naštěstí se vždycky vrátil, protože se u nás měl dobře a miloval nás věrnou psí láskou.
Prožili jsme společně jen tři roky. Ex mne často v legraci podezříval, že nejezdím za ním, ale za Pepinem. A bylo na tom malinko pravdy. I když byl můj ex jedním z chlapů, který mne v životě nejvíc rozesmával, s Pepkem jsme se přece jenom vyblbli víc.
Když jsem z Holubího domu nadobro a v dobrém odcházela, musela jsem opustit i Pepina. Dnes už ani nevím, co tenkrát bolelo víc…
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně