Umřel daleko od domova (sv. Mořic)

I kdybyste se rozkrájeli, někdy se prostě nezavděčíte. Vždycky si na vás něco najdou. A na vojáky obzvlášť.

Nevděk světem vládne. Na vlastní tmavou kůži si to zažila Thébská legie, které kolem roku 286 velel jistý Mauritius, tedy Mořic. Dnes má on i jeho druhové liturgický svátek.

Vojáci pocházeli z Horního Egypta, kde je naverbovali pochopové římského císaře Maximiána. A poslali je do Galie. Chudáky. Dovedete si představit, jaká jim tam musela být zima? V Alpách? Jelikož právě tam se všechno semlelo.

Thébská legie měla ještě jednu zvláštnost. Byla křesťanská. No, a když po vojácích chtěli, aby obětovali pohanským bohům a zajistili tak úspěšnost výpravy, všichni odmítli. Odmítli složit i přísahu, neboť modly neuznávali.  Mořic se postoj legie snažil vysvětlit řka, že budou bojovat proti nepřátelům do roztrhání těla, ale nikdy proti křesťanům a s modlami za zády.

Maximiána to hodně rozezlilo a neposlušnost potrestal po vojensku.  Nařídil každého desátého muže legie popravit. Stalo se. Ale Mořic ani druhý velitel Candidus neustoupili. Ani vojáci. Takže decimování legie pokračovalo. Až došlo na budoucího svatého jménem Exuperius (ha! - už víme, kde přišel Antoine de Saint-Exupéry ke svému jménu), Candida i Mořice. Usekli jim hlavu, protože si ji „postavili“ proti vrchnímu velení…

Nakonec  ty, kteří v legii ještě zbyli, vojsko obklíčilo a došlo k příšernému masakru. Zabili úplně všechny. Stalo se tak ve městě Agaunum, které se dnes jmenuje Saint-Maurice-en-Valais a je ve Švýcarsku.

Ostatky mučedníků byly později  uloženy do kaple, kterou po letech  přestavěli na kostel. A pak na větší a tak to šlo dál. Současná bazilika je už osmá stavba.  Největší zásluhu na proslavení sv. Mořice ve světě měl ovšem burgundský král Zikmund  (6.stol.), který v místě umučení založil klášte

r.

Kolik přesně bylo mučedníků se neví. Legenda uvádí magické číslo 6666. Vykopávky  v Saint-Maurice ale přesto potvrdily reálný základ legendy, jelikož počet zde umučených křesťanů se odhaduje právě na šest tisíc. No, teda…

Sv. Mořice zobrazovali umělci často jako mouřenína (i náš Mistr Teodorik), ale mnohdy jeho původ pominuli. Takže např. na oltářním obraze v kostele sv. Mořice v Kroměříži má světlou pleť.

Světec je patronem vojáků, zbrojířů a řemeslníků, kteří pracují s barvami. Chrání obyvatele Piemontu, Savojska, Burgundska a Sardinie. I u nás má kostely a sochy. V již zmíněné Kroměříži a také v Olomouci, kde má nejen chrám, ale  také „podpírá“ slavný Sloup Nejsvětější Trojice. A ještě o jednom jeho kostelíku vím. Je v Anníně (Dlouhá Ves) nedaleko Klatov a představte si, že byl založen už roku 1230!

A ostatky? Slavnostně je nosí každý rok v procesí v kantonu Wallis (Valais). I my jeden máme - ve Svatovítském pokladu, samozřejmě. A nejen sv. Mořice, ale  i pár kůstek jeho svatých druhů z Thébské legie. Přivezl je roku 1158 král Vladislav I. z Milána. A s nimi prý zaručeně pravý Mořicův meč. Ten už je ale dávno ve Vídni…

Námět: pregutasantoral.es; obrázky-internet