Jen sestra
Byla z Rožmberka. Její otec se jmenoval Jošt (III.) a matka Anna z Roggendorfu. Z jejich manželství se Evě narodilo šest sourozenců: Ferdinand (zemřel jako miminko), Alžběta, Oldřich (zemřel roční), Vilém, Bohunka a Petr Vok. Nejstarší sestra se jmenovala Anna a byla z otcova prvního manželství.
Eva se narodila 12. dubna 1537, dva roky po Vilémovi. Dětství prožila s bratry a sestrami v Jindřichově Hradci. Už jen s matkou, protože otec zemřel v říjnu 1539, jen čtrnáct dnů po narození Petra Voka. A tak, když Eva dospěla, postarali se o její další osud právě její dva slavní sourozenci. Ale i ona měla jednu velkou poradní zásluhu. Když jednou v lese spadla z koně, pomohl jí z nesnází neznámý muž. Jmenoval se Jakub Krčín a původem byl z Jelčan. Nedostudovaný, ale šikovný rybníkář, tehdy řídil hospodářství kláštera v Borovanech. Slovo dalo slovo, Eva se doma přimluvila, a Jakub Krčín v roce 1561 nastoupil u Rožmberků jako podpurkrabí. A bylo to šťastné rozhodnutí, jak ukázala budoucnost. Díky němu rožmberské panství jen vzkvétalo a Krčín neustále profesně rostl. A my se dnes těšíme z jeho rybníků.
Vilém a Petr Vok se pohybovali v nejvyšších císařských kruzích. Ve Vídni nebo při korunovaci Maxmiliána II. (1562) v Prešpurku se seznámili s chorvatským bánem Mikulášem Šubičem Zrinským. Šlo o veleslavného vojevůdce a neohroženého turkobijce. Už jako mladík pomáhal v roce 1529 bránit Vídeň před vojskem sultána Sulejmana Nádherného. A jelikož Turci nedali pokoj ani potom, Nikola Šubić Zrinski proti nim bojoval neohroženě dál a získával další vavříny. I když občas některé bitvy prohrál.
A tak mladé Rožmberky napadlo, že by to mohl být dobrý ženich pro dosud neprovdanou Evu. Vojevůdce byl od roku 1561 vdovec s mnoha dětmi. Jeho žena Katarína Frankopan jich prý porodila minimálně třináct, ale některé zemřely, aniž se dožily dospělosti.
Když si Eva v roce 1564 Mikuláše Zrinského brala, bylo jí dvacet sedm. Ženich byl sice udatný, ale o třicet let starší. Svatba byla samozřejmě velkolepá, jak se na Rožmberky slušelo. I když měli smutek, jelikož Vilémovi zemřela manželka...
Hned po svatbě odjeli novomanželé do chorvatského sídla Zrinských - na hrad Čakovec. A do roka byl na světě jejich syn Jan, budoucí hlavní dědic Rožmberského majetku.
Klidný pobyt na Čakovci pak narušili Turci. Sultán Sulejman zase pořádal tažení. A vzhledem k tomu, že od bitvy u Moháče (1526) byly dvě třetiny Uher součástí Osmanské říše, bylo ohrožení habsburské říše opravdu veliké. Spolehlivý a Turky obávaný Mikuláš Zrinský se stal velitelem strategické pevnosti Siget (maď. Szigetvár) - vodniho hradu asi 120 km na východ od Čakovce. Před odchodem Mikuláš ještě stihl zplodit dceru neznámého jména, která se Evě narodila někdy v polovině roku 1566.
Sigetští obránci se dlouho drželi. Čekali českou pomoc, které velel Mikulášův švagr Vilém z Rožmberka. Jenže čeští páni se zasekli u Rábu a do bojů vůbec nezasáhli. Údajně z důvodu nerozhodnosti císaře Maxmiliána II. Jenže se taky povídá, že Češi se do bojů s Turky moc nehrnuli. Prý se se hromadně dopředu omlouvali. Byli často nemocní, stávaly se jim nenadálé úrazy a někteří se dokonce vymlouvali na "schátralost těla, špatné nohy, stáří a tloušťku." Zdá se, že k modrým knížkám jsme tíhli už v renesanci...
Mikuláš Zrinský se s více než dvěma tisíci Chorvatů a uherských žoldnéřů na Sigetu hrdinně bránil déle než měsíc. Přesila Turků byla obrovská. Nakonec se jim podařilo hrad zapálit. Tehdy Mikuláš v čele zbylých vojáků vyběhl z plamenů a vrhl se do přímého boje. Turci ho zranili, zajali a 7. září roku 1566 sťali. Jeho hlavu pak poslali budínskému pašovi, který ji poté nechal doručit do ležení Maxmiliánova císařského vojska.
Eva ovdověla. Zpočátku se o ni a děti postaral Mikulášův syn z prvního manželství Jiří. V této souvislosti dodám jednu zajímavou informaci: Jiřího syn, pojmenovaný po dědečkovi, tedy Mikuláš, se později oženil s dcerou Alžběty Báthoryčky - Čachtické paní.
Jakmile došlo k vypořádání dědictví, vrátila se Eva s dětmi do Čech. Usadila se v Českém Krumlově, ve vdovském domě po své matce. Za pár let se přestěhovala k bratrovi Petru Vokovi do Bechyně, kde se žil pravý renesanční život.
A pak se zamilovala. Na jedné ze slavností poznala Eva nepříliš zámožného italského šlechtice Paola di Gassoldo. V roce 1578 si ho vzala a odešla s ním do Mantovy. Jen s onou dcerou, jejíž jméno neznáme. Syna Jana si totiž velice oblíbili jeho strýcové, kteří neměli děti. Hlavně Petr Vok měl pro něj slabost. A tak zůstal Jan u Rožmberků, kde vyrůstal jako dědic. Dostalo se mu skvělého vzdělaní a výchovy, která směřovala ke dvorské kariéře. Povedlo se. V roce 1582 se Jan Zrinský ze Serynu stal pážetem císaře Rudolfa II.
A Eva? Žila v cizině a možná už tehdy se stala tak trochu zapomenutou sestrou. Zemřela v Mantově roku 1591. Do Čech se už nikdy nevrátila...
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně