Dala nám Strahov
Jak vidno, český kníže Vladislav II. se neoženil špatně. Možná už jeho zasnoubení s Gertrudou Babenberskou bylo tím pověstným jazýčkem na vahách Konrádova rozhodování, koho usadit na český knížecí stolec.
Kolem volby v roce 1140 byla v Čechách trochu tahanice. Nakonec se vládcem po Soběslavovi I. stal jeho bratr Vladislav. Král Konrád III. totiž přehodnotil své bývalé rozhodnutí, kdy nějakou dobu upřednosťoval Soběslavova syna a z pochopitelných důvodů předal český praporec svému budoucímu švagrovi. A byla noha nohávě. I s Gertrudou Babenberskou, se kterou se Vladislav II. oženil ještě téhož roku.
Není tedy vůbec divu, že prakticky hned nastal v českém knížectví mumraj. Rozhodnutí se vůbec nelíbilo moravským údělníkům Konrádovi II. Znojemskému a Vratislavovi Brněnskému. Patřili totiž k nejstarším Přemyslovcům a podle stařešinského práva měli dost dobrou pozici pro získání stolce. A velmoži, jak to tak bývá, se rozdělili mezi oba tábory. Moravané a jejich příznivci hned sešikovali vojsko a vyrazili do Čech. Velel Konrád Brněnský. U vrchu Vysoká na Čáslavsku došlo ke krvavé bitvě a zdálo se, že Moravané mají navrch.
Jenže, Vladislav II. hned pelášil za královským švárou pro pomoc do Němec. Doprovázel ho olomoucký biskup Jindřich Zdík (se vší pravděpodobností se jednalo o syna kronikáře Kosmy), který zůstal na jeho straně. A na Budyšínsko zase upaloval další Jindřich, tentokrát Vladislavův bratr. Taky pro pomoc.
Sourozenci očividně - tak trochu nepřemyslovsky - drželi spolu, jelikož moravsky obleženou Prahu bránil v roce 1142 ještě jeden Vladislavův bratr - Děpolt. A tady se konečně do centra dění dostává i Gertruda, které se u nás říkalo Kedruta. Tehdy už byla matkou malého Bedřicha, budoucího knížete. Statečná mladá kněžna vydržela divoké boje o Hrad, v rámci nichž byl dokonce vypálen klášter sv. Jiří.
Gertruda s Děpoltem se nevzdali a Moravané odtáhli. Dostihla je totiž zpráva, že od Plzně už cválá Vladislav s vojskem Konráda III. Štaufského. Kněžna Gertruda přivítala svého královského bratra na Vyšehradě, v den svátku sv. Ducha - 7. června roku 1142.
A moravští pučisté? Ti se sice stáhli bez boje, ale Vladislavova trestající ruka je neminula. Kníže je dojel zpacifikovat až k nim domů. A byl klid. Tedy - na nějakou dobu…
Mezi tím vším se Kedrutě narodil další syn Svatopluk. Bohužel, budoucí vrah (viz proklik). A taky a hlavně stihla s manželem a biskupem Jindřichem Zdíkem založit první premonstrátský klášter v Čechách:
„On také (Jindřich Zdík), důkladně zkoumaje, který způsob života na tomto světě byl by pro něho vhodný, přijav v Jerusalemě roucho a řeholi svatého Augustina, postavenou pod ochranu svatých apoštolů. A s pomocí výše jmenovaného pana vévody, který se svou manželkou blahé paměti paní Gertrudou, sestrou krále Konráda, tomu dílu přál a věnoval na ně přemnoho peněz, vystavěl na hoře Strahově, kterou nazval jiným jménem hora Sion, klášter, dílo důstojné krále.“ (Letopis Vincentiův)
Tenkrát u nás na klášterním poli vládli jen benediktini. A právě Jindřich Zdík, který poznal premonstráty během svého pobytu v Římě a také na své pouti po Svaté zemi, se zasadil o uvedení tohoto reformního řádu do Čech. Aktivní účast knížecího páru na velkolepém projektu přispěla k jeho rozkvětu. Už roku 1142 dorazili na Strahov mniši ze Steinfeldu.
Kněžna Kedruta se podílela i na založení ženského kláštera v Doksanech. Do nového konventu přišly premonstrátky z durynského Dünnwaldu. Podle historických studií se Gertrudina účast nevztahovala jen na fundaci a nějakou tu podporu řeholnic. Kněžna zřejmě rozhodovala i o stavbě samé. A právě díky Kedrutině vznešenému původu a s ním souvisejicími vysokými nároky na architekturu, se staly Doksany jednou z nejvýznamnějších středoevropských staveb dvanáctého století.
A ještě jeden klášter je spojován s Gertrudou - první cisterciácký v Čechách - v Sedlci u Kutné Hory. V dokumentu o jeho založení stojí:
"Ve jménu svaté a nerozdělitelné Trojice. Budiž známo všem věrným v Kristu, tak budoucím jako současným, že za vlády pana Vladislava, nejjasnějšího knížete Čechů, s jeho nejvznešenější paní Gertrudou, jakýsi z předních českých mužů jménem Miroslav (…) věnoval cisterciákům pozemek v Sedlci, kde byl založen kostel."
Takhle se Gertruda v Čechách snažila. A také rodila další děti: Vojtěcha, budoucího salcburského arcibiskupa a dceru Anežku, která se stala abatyší v klášteře sv. Jiří.
Gertrudin život určitě lehký nebyl. Mockrát se musela obejít bez manžela, který často válčil, ale také podlehl tehdy populárnímu volání Svaté země. Spolu se švagrem Konrádem III. a francouzským králem Ludvíkem VII. se připojil k II. křížové výpravě. A v jeho nepřítomnosti Prahu hlídala již osvědčená obranářská dvojka: Děpolt a Gertruda.
Zmíněná křížová výprava se moc nevyvedla, jelikož vojsko sešikované kolem Vladislava dojelo jen do Byzance. Ale - jak známo - někdy je i propadák přínosem. Během složité a dlouhé cesty navázal český kníže dost dobré vztahy se členy několika evropských panovnických dvorů…
Ale i o Kedrutě věděli mocní. Je totiž zmiňována v mnohých dokumentech. Ani nejvyšší té doby na ni nezapomněl - papež Evžen III. připsal do svého pozdravného listu knížeti Vladislavovi:
"Naši dceru, kněžnu Gertrudu, Vaši ženu, zdravíme a chválíme a v Pánu napomínáme, aby setrvala v lásce k Bohu a podle svého dobrého původu v lásce k víře.“
Kedruta setrvala, ale ne dlouho. Zemřela roku 1150, asi tak třicetiletá. Proč a jak se bohužel neví. Vincentius, český kronikář, notář, kaplan a kanovník kostela sv. Víta, zapsal její smrt následovně:
"Téhož roku dne 4. srpna nastoupila cestu všeho těla paní Kedruta kněžna, která šlechetností mravů ještě nad svůj královský původ vynikala, a jest pochována jak si byla přála, v tomtéž klášteře Strahovském, jemuž byla mnoho statků darovala..."
Později byly Gertrudiny ostatky přeneseny do dalšího "jejího" kláštera - do Doksan.
Vdovcem byl český kníže tři roky. Jak to tak vypadá, fascinovaly ho činorodé ženy se sklonem ke stavebnictví. V roce 1153 se totiž oženil s Juditou Durynskou, která dala Praze první kamenný most....
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně