Loket z druhé strany
A proč z druhé strany? Už jsme byli v Lokti letos v březnu, když se příroda ještě ani neprobouzela.Tentokrát jsme do našeho milovaného středověkého města vyrazili i za kulturou. A shodou okolností jsme se tak nějak - pořád a střídavě - pohybovali na opačném břehu Ohře než minule.
Všechno bylo samozřejmě úplně jiné. Víc turistů, víc aut, víc cyklistů za zády, víc vodáků, víc zeleně a větší teplo. Ale hrad pořád stabilně na svém místě. Zase jsme na něj viděli přímo z penzionové postele. Dokonce i na ty kozy, co na stráni na jaře ještě nebyly. Takže se prostě nevyhnu určitým fotosrovnáním...
Ohře se taky zazelenala. V březnu plynula tak nějak šedivě:
Ale teď ji brázdí vodáci...
Hrad je fotogenický ze všech stran, v každém počasí a v kteroukoliv roční dobu. A tak jsem tentokrát nejdřív zvolila úhel poDhledu...
... počkala si na západ slunce....
...a taky na Tajemný hrad v Karpatech.
Ale na jaře jsme hrad viděli i pocukrovaný!
Taky z postele byl pohled jiný, protože jsme tentokrát bydleli o patro výš:
A měli jsme balkón, jehož zábradlí ve mně probudilo hluboce spící a zakopanou umělkyni:
Pak už nás večer čekal pan Shakespeare a Mnoho povyku pro nic. My jsme ale málem povykovali v předstihu, jelikož jsme museli obejít půl Lokte, abychom se dostali do amfiteátru vzdáleného od naší postele vzdušnou čarou cca 200 metrů. Bohužel ale přes loket řeky Ohře. Žádný sličný převozník se nenašel. A tak jsme zaplakali místo něj a vydali se na obcházecí obchůzku. Ač se dá k místnímu hlavnímu kulturnímu stánku dojít po lautr rovině, vyhnali nás pořadatelé po schodech do skal (já už na jaře říkala že v Lokti je to horší než na Machu Picchu), aby nás v soutěsce mohl prohledat drsný biletář. Zakázaný deštník jsem naštěstí neměla a malou flašku vody jsem drze zapřela. Ani jsem se nezačervenala. Stejně ji ten Drsoň v mém žebradle nenahmatal...
Načež jsme zas museli sfárat dolů. Místy velmi příkré schodiště bych přirovnala k sestupu z mexické Pyramidy Slunce v Teotihuacánu. Zdolala jsem ji celkem třikrát, tak vím o čem mluvím. Když jsem se konečně usadila, byla jsem tak vysílená, že jsem zaplněný amfiteátr zapomněla vyfotit. Takže sem kladu aspoň jarní záběr , abyste si udělali představu.
Produkce sama nás ale poněkud zklamala. Čekali jsme totiž, že se herci budou prohánět po okolí na koni, připlují po řece na loďce nebo alespoň zapojí do děje hrad, co měli za zády. A oni hráli jen ve stanu...
Občas jim to ale moc slušelo...
... a děj tak odsejpal, že byli jeho protagonisté často rozmazaní...
Noční zpáteční cesta (zase jsme museli zdolat děsivé skoromexické schody - nahoru!) byla vykoupena postupným kocháním
na mostě...
...i za mostem.
Druhý den jsme si to namířili do města samozřejmě kolem koz. I když nás pak čekal strmý výstup směrem k civilizaci. Jelikož na jaře jsme je mohli vidět jenom takhle:
A že bylo na co se koukat! Navíc jsou ty potvory dost kontaktní a ... žebraj! Ale je zakázano je krmit, protože lidi nemaj rozum. Jak známo, koza nezná míru a sežere všechno, na co přijde. Ale pak může umřít, což už se v Lokti bohužel několikrát stalo.
A teď jedna zajímavost. Celá stráň pod hradem je plná náprstníků a ty se stále tyčí do výše naprosto netknuté, i když je tráva kolem vyžraná dohola. Usuzuji z toho, že kozy mají buď farmaceutické vzdělání, nebo četly Agathu Christie...
Kouzelné, co? Nevidím se, že je nějaký místní umělec zvěčnil na mostním oblouku:
Cestou do města jsme z druhé strany řeky objevili místo, kde jsme byli v době březnové dovolené:
A takhle to tam vypadalo v detailu - uchvátila mě "japonská" borovice:
No a v centru Lokte všechno při starém krásném. Jen je všechno rozkvetlejší a veselejší. A některá okna ožila uměním...
Cestou zpátky byly šílené a všudypřítomné loketské schody vykoupeny pohledem na šírání jak z barvotiskového obrázku.
A pak už se konečně mohla uplatnit tahle loketská okenní dáma...
To už ale moc zabíhám do detailů, které budou příště...
O Lokti :
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně