Blog, jaký tu ještě nebyl

Přesně řečeno fotoblog. Sběrné dílo, na které jsem doopravdy pyšná. Mohla bych ho taky nazvat "Týden s hnojníkem obecným".

Jde o rafinovanou houbu, údajně velmi chutnou v mladém věku. Naštěstí na tom není jako jeho brácha hnojník inkoustový, který má problematický vztah s alkoholem. Když si z něj uděláte smaženici a zapijete ji pivem, skončíte stejně, jako léčení alkoholici v recidivě. Blbě. Antabusová reakce jako prase. A to proto, že hnojník inkoustový obsahuje chemickou látku koprin, která v těle postupně reaguje až do kopie zmíněného protialkoholního léku. Legrační je, že když došlo k pokusům nahradit antabusovou léčbu hnojníkem, u pacientů se vyvinul odpor k houbám všeobecně. K alkoholu nikoliv...

My žádný hnojník nesbíráme. Ne, že by kvůlivá výše uvedenému - důvodem je, že jsem se  s ním ve svém pokročilém věku (i houbařském) setkala naživo až teď, na šumavském Zadově. A jelikož se vyklubal na světlo světa přímo u chaty, kde trávíme dovolenou, dostala jsem šanci zdokumentovat jeho života běh.

Den první - den po nálezu. Snímek raného stadia chybí, jelikož jsem se mylně domnívala, že jde o zárodky hadovky smrduté. 

Den druhý - nejstarší jedinec už pouští 'inkoust', tedy výtrusuje...

Den třetí - hnojník umí i kraječky!

Den čtvrtý aneb Kterak se z kraječek staly třásně...

Den pátý - vzhůru do fáze odchodu...

Den šestý - začínáme končit ...

Den sedmý - už jsme zhebli! Takže finito...

... naše výtrusy jsou ale věčné! 

Tady na Šumavě je místa...