Jsou dárky a dárky

Představte si, že jdete do důchodu a vedoucí pracovnice provede pokus o rozloučení. A protože jsou taky lidé a lidé, nějak se to nepovede.

Klasik praví, že lidé jsou různé: blbé a pitomé. Já ale pořád naivně věřím, jsou i jiné. O to víc mě tu a tam překvapí, čeho jsou schopné...

Jako včera. Byla jsem naposled v práci, neboť jak patrno z úvodu, dožila jsem se zaslouženého odpočinku rentiérky. Je jedno, kolik let jsem v onom podniku pracovala, málo to ale nebylo. Se zmíněnou vedoucí pracovnicí to taky bylo docela dlouho. Velké kámošky jsme nebyly, a tak jsem ani nic nečekala.

Ale ona přišla. Nesla papírovou tašku s tajemným obsahem a začala pronášet rádoby oslavnou řeč, která se nepovedla. Kdyby mě mohla urazit, tak by se stalo už po první větě. Já jsem ale holka neprůstřelná, tak jsem jen zpozorněla. Další sentencí mi bylo sděleno, že dárek je "sice jen z propagačních předmětů" , ale že ona doufá že při piti kávy zavzpomínam nejen na ni, ale též na organizaci, kterou právě opouštím. Dostala jsem termohrnek s logem.

A teď ještě slyšte v čem. V papírové tašce firmy úplně jiné, obchodující s tou naší. Vedoucí dáma se ani neobtěžovala odstranit vyzubené svorky ze sešívačky, které trčely z obou stran, neboť taštička kdysi bývala nahoře sešitá. Asi v ní také někdo dal dárek. A hned jsem poznala komu. Jelikož na tašce byla kompletní adresa i se jménem vedoucí pracovnice.

Lidé jsou opravdu různé...

P.S. "Dárek" jsem nechala na svém bývalém pracovním stole. Zpáteční adresu má.