Svatá princezna (dokončení)
1. část ZDE
2. část ZDE
Po smrti manžela prodala Ella všechny své šperky (mimo romanovských) a koupila v Moskvě čtyři domy s velkou zahradou. Usedlost nechala náležitě upravit a v roce 1909 založila klášter zasvěcený sv. Marii a Martě. Už dávno předtím se stáhla z veřejného života. Věnovala se pouze církvi a charitě. Především ale ošetřovala nemocné a ve válečných dobách zraněné vojáky.
Poté Jelizaveta složila řeholní sliby a stala se ve svém klášteře představenou. Veškeré jmění používala pro potřeby kláštera a svých řeholních sester, které za ní přicházely z celého Ruska. Tím obrovsky pozvedla úroveň péče o sirotky, přestárlé, nemocné a chudinu. V její nemocnici pracovali špičkoví lékařští odborníci. Veškerá péče i lékařské zákroky byly zdarma.
Jelizaveta sama žila velmi asketickým životem. Často se postila, hodiny trávila v modlitbách, nosila prosté roucho a dokonce i cilicum (pás řetízků s hroty, které se zapínaly kolem stehna - připomenutí Kristova utrpení). V klášteře se spalo na prostých dřevěných pryčnách a jedlo se velmi skromně.
S carskou rodinou zůstala Ella v kontaktu a občas se zúčastňovala i některých oficiálních akci. Shodou okolností jsem ji nedávno zahlédla v historickém dokumentu o carské rodině. V řeholním rouše šla v průvodu za carským párem. Apropos - prý naprosto nechápala vztah své sestry s Rasputinem. Několikrát carevnu žádala, aby mu nepodléhala a cara prosila, aby ho vyhnal ode dvora. Vůbec jeho tzv. svaté moci nevěřila. Ale nebylo to nic platné, jak známo...
Když přišla 1. světová válka, všechno bylo ještě těžší. Sestry v klášteře a v lazaretech ošetřovaly a léčily nejen ruské vojáky, ale i válečné zajatce. Tedy i Němce. V tu chvíli si všichni vzpomněli, že i Jelizaveta je Němka. Musela čelit nařčení, že v konventu schovává německé špiony.
Ta největší hrůza se spustila po abdikaci cara a bolševické revoluci v roce 1917. Právě tehdy poslal cisař Vilém II. za Ellou švédského velvyslance, aby ji vyvezl z Ruska. Ella ale odmítla opustit klášter, své spolusestry a hlavně nemocné.
Carská rodina byla v březnu deportována na Sibiř a přišli si i pro Ellu. O Velikonocích roku 1918. Spolu se spolusestrou a tajemnicí Varvarou ji odvezli z Moskvy do Permu.Pak je převezli do Jekatěrinburgu, ale internovali je v jiné části města než carskou rodinu. Vzájemně o sobě nevěděli. V červenci došlo k přesunu do Alapajevska na východní straně Uralu. Spolu s Jelizavetou a Varvarou zavřeli do místní školy i několik členů širší romanovské rodiny. Mezi nimi i Vladimíra Pavloviče Paleje, polorodého bratra knížete Dimitrije, kterého Ella s manželem vychovala. Jeho rodina se totiž mohla po carově omilostnění vrátit z francouzského exilu už před válkou.
V noci na 18. července - den po zavraždění cara a jeho rodiny v Jekatěrinburgu - vtrhli bolševici do školy a všem internovaným zavázali oči a svázali ruce. Pod záminkou, že budou převezeni na bezpečnější místo, je vyvedli ven. Velkokníže Sergej Michajlovič (vzdálený strýc cara) se bránil, protože tušil, že je vedou na popravu. Postřelili ho do ruky. Podle očitého svědka se Ella chovala velmi statečně a všem byla oporou. Celou skupinu - Ellu, Varvaru, velkoknížete Sergeje Michajloviče, jeho tajemníka Fjodora Remeze, Vladimíra Pavloviče Paleje a jeho tři bratrance knížata Ivana Konstantinoviče, Konstantina Konstantinoviče a Igora Konstantinoviče - dovedli k ústí šachty blízkého dolu. Stále se zavázanýma očima a rukama. Přesto se velkokníže Sergej znovu bránil. Zastřelili ho a svrhli dolů. Ostatní za ním. Živé. Pak za nimi hodili dva granáty, aby se šachta zasypala. Nepovedlo se to. Onen očitý svědek vyprávěl, že ze šachty byl ještě několik dní po masakru slyšet Ellin zpěv a modlitby...
Když byl Alapajevsk později osvobozen bělogvardějci, podařilo se hromadný hrob najít a těla exhumovat. Zjistilo se, ze kníže Ivan měl zranění na hlavě ovázané utrženým kusem Ellina/Jelizavetina řeholního roucha. Také bylo jasné, že některé z obětí přežily výbuch a umíraly dlouho na svá zranění, ale i hladem a žízní. Ella také.
Tělo velkokněžny a jeptišky Jelizavety se podařilo převézt přes Peking, Šanghaj a Port Said do Jeruzaléma, kam Ella v roce 1888 - ještě se svým manželem - vykonala svatou pouť. Všeobecně se vědělo, že si přála být pohřbena v pravoslavném chrámu sv. Máří Magdalény v Getsemanské zahradě. Stalo se.
V roce 1992 zařadila Ruská pravoslavná církev velkokněžnu a jejj společnici Varvaru mezi svaté novomučedníky.
Vedle školy v Alapajevsku roste jabloň. Dodnes se traduje, že ji zasadila Ella...
Fakta: se.historia.com/Elisabeth Feodorovna; La Santa Beata Mártir y Princesa de Rusia Elisabeth Feodorovna/ Liubov Miller
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
Šárka Bayerová
Nakoukání do Borových Lad
Borová Lada jsou na Šumavě. Mezi Kvildou a Novými Hutěmi. V tomhle kraji platí slova klasika, že "každej prd je týhle zemi krásnej" naprosto dvojnásob. A to tak, že minimálně...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně