Zní to blbě, ale smrt, se kterou jsem se zatím nejhůře vyrovnávala, byla smrt mého prvního psa.

Náš čivavák v jednom roce věku dohnal pana doktora k tomu, aby mu dal takový ten pohotovostní veterinární látkový náhubek (košík jsme si nepřinesli, moje chyba) - a to šlo jen o kouknutí do očí kvůli mírnému zánětu spojivek. A pokud jde o Fridino vykroucení z "trička" - kočka po kastraci  to zvládla asi během 30 vteřin - Houdini hadr.

Dobře napsané.

Náš Kubíček je taky kříženec jezevčíka s neuvěřitelnou sílou, rychlostí a obratností a naše pravidelné, každý druhý měsíc se opakující kontroly na veterině (kde mu pán doktor pouze poslechne srdíčko) jsou bitky na život a na smrt (na životě jsme ohrožováni všichni - Kubíčkem, který se v tu chvíli mnění v dravou šelmu) i s tím nejtěsnějším náhubkem. Takže Vás chápu a říkám "hezký!"

 Je vám ale jasné, že nad tímhle článkem se může smát jedině majitel psa??? Ostatní jsou přesvědčení, že my jsme blázni. Karma !

A nebylo by vhodnejsi si poridit noveho psa ? Nejlepe stene. Devitilety pes uz stejne dlouho nevydrzi a takhle mate o stres s operaci vic. Dalsi stres bude az ho skoli stari.

No tak až budete v letech vy, poraďte tenhle postup vašim blízkým.