Velmi hezké! Jak se tak dívám na ten obraz - sedí tam na opěradle židle skutečně kanárek? A v okně je zase něco jako klícka s jiným ptáčkem. Nebo se mi to jen zdá?

Nejenom pro Herálec mám slabost.

Díky moc! A hezký den, Josefe! Já v Herálci nikdy nebyla...

Příběh jakoby vyskočil z obrazu, duše i oko se namlsaly, ostatně - jako vždycky...-)))

Díky!

Krása, Šárko. Nebudeš tomu věřit, ale nám tenhle obrázek za bolševika na základce ukazovali jako důkaz kapitalistického vykřisťování ubohých švadlenek. Pracovala tak dlouho do noci, až nad tím šitím chuděra usnula.

Ježíšikriste!!!! To je fakt dobrý! Díky, Lído!

Pěkné, Šárko

Díky moc, Jitko!

Díky za pěkné povídání o malíři Adolfu Kosárkovi. Byl to výborný a pilný malíř - jeho osud nebyl bohužel šťastný,..

To tedy ne. Moc děkuju za návštěvu, Mirko...

díky Šárko!!!!!

Já taky, milá jmenovkyně!

Parádní blog -moc zajímavé,Vy jste taková krásně poučná děkuji.

Ale no tak, Davide, já nechci bejt poučná. Jsem taková historicky ukecaná, no... A moc dík, že jste zavítal!

Krásný obraz, ale moc smutný příběh. Shodou okolností část mé rodiny z otcovy strany pochází z Herálce u Humpolce. Tuším, že tam má Kosárek také pamětní desku.

Pavlo, dík za glosu i za přečtení!

Ač smutné, tak pěkné... Hezký den.

Taky přeju krásný den (nechť se vyjasní) a děkuju, že jste si přečetla!