Teda Šárko, úplně jsi mě dostala. Doteď jsem žil v bludu, že to nějak souvisí s Dalmácií

To já ráda... :-) Moc dík za přečtení a zdravím, Honzo!

Tak jsem se zase něco zajímavého dozvěděla o docela obyčejné věci. Šárko, moc díky.

Taky děkuju, Soňo

Zase jsem o něco chytřejší, karma. Jen ten jazykový exkurz nebyl zcela přesný. V r. 1741 užívalo "obcovací" jazyk německý 50% obyvatel. Ten zbytek mluvil německy, jako když bičem mrská. Proto dalaman a ne bohemian.

To nebyl jazykový exkurs, alébrž náznak ironického ouvtipce. :-) Samozřejmě je mi jasné, jak to bylo tehdy s němčinou. Ale jak to tak vypadá, pekaři asi byli Češi, když máme ten dalamánek....

Ten opravdový dalamánek tady od nás je pro mne vskutku komprimovaný chleba se vším všudy... a jak pevný hustý houževnatý... tak také sondou, jak pevně si v chrupu stojím:)) Pojmenování věcí je prostě kouzelná věda... já tohle moc ráda a také skrzevá pana profesora.děkuju,Šárko.

Diky, Radko... Naprosto přesně jsi popsala práci čelistí v dnešním dalamánku!

na dobrý dalamánek jen do uzenářství v Uhřiněvsi....

Ha! Diky za tip!

krásný blog

Děkuju Davide! A nemám prdlavý boty!

To zduvodneni zni logicky. Soucasne pecivo se ve vetsine vubec pecivem nazvat neda.

To teda nedá....

já mám také dalamánky ráda. A tůdle mně chutnaly ještě teplé hned dva, i když byly zakulacené. Hezké čtení!

Já se s těma kulatejma nějak nemůžu smířit...:-) Díky za přečtení!

Šárko, s Tebou je i pečivo pohádka

Dík, Jano

To je dobré. Také mě onehdy napadlo, jak a kde se vzal ten název pro moje oblíbené pečivo, ale tápal jsem. A vida, "Alemáni".

Dík!