Kdyby německý nárado nezblbnul z fýrera a nezačali válku, možná by tam ta vesnice s německým obyvatelstvem stála dodnes. Podle oficiálních pramenů ze tří milionů sudetských Němců v bývalé ČR jich 99 % podporovalo myšlenku nacismu, připojení k říši atd. atd. Vzpomeňte na filmové či fotografické záběry zfanatizovaných davů "našich českých Němců" vítajících fýrera.

No škoda těch vesniček, škoda těch kostelů a zejména škoda těch milionů nevinných obětí, vzláště těch v koncentrácích.....

jste ujel... co region, to jiný přístup

kde jste si vůbec dovolil vzít těch vašich devadesátdevět procent? Oficiální Vaše prameny bych chtěla vidět... já Vám naoplátku doporučím seriozního Volkera Zimmermanna, který tohle Vaše řečené uvádí svou objektivní studií na pravou míru.

Takových míst je na Šumavě vícero. A nejen Nový Svět či Hůrka. Těší mě však, že se nezapomíná a pomaličku, za podpory místních obyvatel i spřátelených obyvatel vesnic na druhé straně hranice, se tato místa obnovují. Takto byl rekonstruován nejen kostel dochovaný, jako jediná stavba v Hůrce, ale i hřbitov v rozstřílené obci Knížecí Pláně. Docela blízko u Nového Světa a Borové Lady. Moc se mi líbí Vaše citlivá fotodokumentace a skleněné vlysy na kříži mi ihned připomenuly 14 zastavení křížové cesty a velký skleněný oltář v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic: http://jdem.cz/dbcwy2 . Autorkou tohoto unikátního díla je paní Vladěna Tesařová, která na Dobré Vodě žije a tvoří. Je to moc pozitivní, že lidé chtějí tato místa oživit - a zdá se, že se to daří. Děkuji za vzpomínku a moc zdravím. Šumava - to je má srdeční záležitost.

Dano, dík za přečtení a glosu!

To je snad přenos myšlenek, před týdnem jsem se vydala do Haselbachu, nyní Lískové. Zaniklé vesnice, kde jsem, jako malé dítě asi 2x byla. Ta vzpomínka(útržky a hodně mlhavé) je ve mně. A chci o tom taky napsat.

Pardon, ty palce měly být, překlepla jsem se, ještě, že jsem se podívala... Chybička se vloudí...)))

Kulturnost národa se mimo jiné pozná podle úcty k dílu předků. Komunistická svoloč měla pocit, že začíná "nová éra" a že je třeba všechno staré zničit. Opakuje se to pořád -nyní nedávno likvidace památek v Palmýře.

Že to nemůže přinést nic dobrého reprezentuje oněch 40 let komunistického bezčasí.

Šárko, díky za tenhle smutněkrásný blog.

Díky, Tomáši, žes zavítal. I když jeden tyhle souvislosti ví a četl o tom, na místě to s ním zacloumá. Jako v Praze na židovském hřbitově na Žižkově, co přežil i nacisty. Komunisty už ne...

Jo pani Sarko, kdyby jenom v Novem Svete. Takto bylo zniceno na uzemi tri nasich korunnich zemi asi 1300 obci a samot. Nekdy primo komunistickym vedenim statu narizeneho barbarstvi. Viz obec Hurka pri ceste k jezeru Laka kde vojaci pohranicni straze pri likvidaci kostela a hrbitova vyvlekli z krypty kovoke rakve s nabalzamovanymi mrtvolami ktere z rakvi vyklopili a davkami samopal roztristili na kasi. Mezi nimi otce spisovatele Karla Klostermana. Muzete to najit na netu v odstavci "byvala Hurka". Je z toho tak smutno, ze tohle spachal nekdo stejneho naroda jako my. vysvetli se da snad jen tim ze to spachali "lide" kdyz veri, ze se o jejich mrzskem jednani nikdy nikdo nedozvi. Verili, ze hranicni pasmo zustane nepristupne verejnosti naveky vekuv.

Bohužel tak. Odnesl to i hřbitov na Kvilda a další ... Taky kaplička sv. Anny na Borových Ladech a její křížová cesta. Už je tak také všechno nové - od roku 2006. Děkuji za vaši smutnědoplňující glosu....

Nevím, co napsat, snad jen, že upřímné děkuji.

(upřímnĚ)

Před dvaceti lety jsme na vandru po Šumavě na jednom takovém místě přespávali. Vybavuji si něco jako altánek, kde byla pamětní kniha. Potom místo, kde stál kostel ( byly tam fotografie kostela ) a hřbitov, poskládaný z toho, co se podařilo najít. Náhrobky se jménem, ale třeba jen s částí fotografie apod. Když jsme na místo dorazili, bylo slunce skoro na horizontu, což atmosféru umocňovalo. Byl to hodně stísňující zážitek, především ty fotografie na náhrobcích ve mně vyvolávaly silné emoce. Bohužel podle fotografií nepoznám, jestli se jednalo o stejné místo.

Skoro to vypadá, že ano...

..smutné

A Tobě pochvala

Dík

život není vždy jen optimistický.

Vezmete-li co zbylo z anitky... co posléze poničili barbaři... co křesťané...

Zemkouli nelze zakonzervovat.

To je prostě vývoj.

A tak je na to třeba nazírat a - pokud je to možné - nezapomínat.

Děkuju

Nový Svět jsem znala dost dobře, na střední jsme tam jezdili na brigády, a doháněli to, co zaměstnanci Státního statku nezvládli. Popisovat otřesné podmínky, v jakých jsme tam bydleli, snad ani nemá smysl.

Co se týká zbouraného kostela a zničeného hřbitova, jsem už v tomto směru trochu otrlá, protože takových míst jsem na Šumavě a v Novohradských horách bohužel viděla víc než dost. Místní lidé vzpomínali, že někdy okolo roku 1956 srovnávala armáda opuštěné budovy buldozerem se zemí...

V posledních desetiletích se situace pozvolna mění k lepšímu, tedy pokud je to ještě možné, hlavně díky finančním darům potomků původních, německy mluvících obyvatel z Rakouska a Německa.

Moc děkuju za vaši doplňující vzpomínku...