- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Krásné povídání. Už se těším na pokračování.
Na Vaše postřehy se vždycky těším. Také samozřejmě na pokračován. Zdravím.
Tak to mám velkou radost, Dano. A moc děkuju...
Dobrý den Šárko,
už jsem napnutá, jak to bude pokračovat. Nebudu si to předem hledat na internetu.
Velice tyto ženy s nemocnými dětmi lituji. Třeba Alex v Rusku. Protože mám podobnou životní zkušenost, vím, že by se člověk klidně upsal ďáblu, v případě carevny Rasputinovi, jen aby to pomohlo.
A nevím, jak se ve Španělsku počátku minulého století vedla výchova neslyšícího děcka. I když to byl princ, tak pochybuji, že měl náležité vzdělávání a péči (na rozdíl od amerických dětí, které když rodiče měli prostředky, tak měly vzdělávání docela dost kvalitní i díky dr. Bellovi a jeho bostonské škole).
Trochu jsem se uklidnila. Jaime (Jakub) měl navzdory handicapu zřejmě dobrou výchovu a vzdělání. Dokonce se dvakrát oženil a s první ženou se zřejmě rozvedl. Takže Španělsko počátku minulého století asi nebylo tak zkostnatělé, jak jsem se domnívala.
Tak jsem se zase dozvěděla, co jsem nevěděla. A ještě jsem si hezky početla!
Šárko, díky za bezvadné počtení. Postgraduál jako vyšitý
To je jen reciprocita, Tome. Já u tebe zas beru filosofii a politologii...
jo, ale mel Alfonso XIII dobrou povest, v Mexiku je po nem jmenovana jedna ctvrt v hlavnim meste. No, a dnesni kral je jeho vnuk. A Eny take.
Současný král je jeho pravnuk. Bude to v pokračování.
Moc tě Šárko zdravím a nesmírně ráda taky vidím. Krásné zajímavé čtenía díky ti za ně. Akorát, to mi řekni, proč já jsem tak všetečná a nenechavá... když napíšeš, že jí nabídnul, či sliboval královské příslušenství zalité sluncem:)))...nakonec nelžeš... úroda bohatá:))
pozn: jdu teď hledat mail a prosím tě za přečtení
Jasně, teším se. Mail máš v mém profilu tady na stránce....
Jo a Šárko, na titulcích i vidět jsem asi víckrát. Po vyhození z ČT komunisty mi dávalo různé kšefta pát kmarádů z ČT i filmu. Většinou ta ale bylo tak, že se zeptali: ty asi nechceš být vidět...tak si zajdi pro honorář. Tenkrát existovaly dva světy, Možná o tom časem napíšu, uvidím...
Tak to zato stálo určitě! Moc děkuju za přečtení, Josefe.
To je ale tedy zamotaná historie, jak to tak dříve chodilo. Jen škoda, že taťka byl patrně bez zábran, a chudáci děti...to odnesly.
Moc hezký článek, Šárko!:-)