Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)

Shalom, Tel Aviv!  Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem  od včerejška v Izraeli.

A já jsem tu taky. Držím tradici. Letos už potřetí v řadě vypouštím  blogové info o kontroverzní kulturní události. Pokud byste chtěli nahlédnout do loňského finále, tak můžete ZDE. Že abyste měli návaznost, neboť kde jsme loni končili, tam letos začnem...

Hlavní vítačkou byla totiž kdákající těžkotonážní Netta s vítězným songem roku 2018. No, nezlepšilo se to. Ani ona ne. Opak je pravdou. Oblečená vypadala příšerně, jelikož toho měla na sobě míň než loni. Šilhala ale víc. Píseň je sice o toleranci, ale na mě už rok působí kontraproduktivně...

Pak už konečně vtrhli na scénu místní moderátoři. Mezi nimi bezkonkurenčně nejslavnější modelka Bar Refaeli. Ta se nejvíc proslavila tím, že v roce 2011 dostala kopačky od Leonarda DiCapria. Že by už tenkrát kvůli jejím nohám? Na modelku překvapivě dost čitelné...

Letos je Eurosong opět s naší účastí. Skupina Lake Malawi je poměrně favorizovaná, tak uvidíme, zda to pro nás dopadne ještě lépe než loni. Nebudu vás napínat, už stejně asi víte, ze naši chlapci se do finále dostali. Přesto ale nepředbíhejme a pojďme na ty semifinalisty popořadě....

Prvni souteživkou byla Tamta. To je jméno. Umělecké. Řecké zpěvačky, co je Gruzínka. Ač po svatbě ve čtrnácti (!) letech , dítěti a rozvodu emigrovala  do Řecka, na Eurosongu kope Tamta za Kypr. Vymódila se na věc značně vyzývavě. Misto kalhotek měla korálky navlečené do vzoru lehce hanbatého. Černí doprovodní tanečníci měli cordóbské kloboučky a za všeobecného zmítání ze zpěvačky ještě sundali bundičku. Píseň Replay je prý favoritní. Nu nevím, její vehementní rytmy mě nijak neoslovily...

Jako druhá dorazila Černá Hora. Formace D-mol s písní Heaven. Šest jich bylo, ale produkovali nudu. Nezachránil je ani taneční pokus o "pletla v kytku rozmarýnu" v závěru produkce. 

Třetí bylo Finsko s Look Away. Přišli dva. Darude a Sebastian Rejman. Na můj vkus pěli unyle a nezaujal mě ani zběsilý tanec zelené divoženky v promítaném ledu vůkol. 

Polsko letos vsadilo na folklór v moderní úpravě. Čtyři zpěvačky skupiny Tulia ve stylizovaných krojích vypadaly jak ohnivé ženy mongolského původu. To kvůli zvláštním korunám na hlavě. Zpívaly skvěle a líbily se mi. Píseň Pali sie měla nosný refrén, a tak jsem čekala, že Polsko postoupí. Opak je pravdou. Na world music už asi trpím jen já.

Následovalo Slovinsko  a píseň Sebi.  Ona - Zala Kralj a on - Gašper Šantl. Prý se seznámili na Instagramu a hned šup na Eurovizi. Bylo to takové ťuťli muťli. Ona zpívala se skoro zavřenou pusou, on preludoval. A bohužel na ni i hleděl. Vypadal u toho jako když na něj jde libido. Já se fakt omlouvám, ale bylo to vážně strašný....

Šestku měli v semifinále naši. Lake Malawi - Česká republika. Nejsem žádná jejich fanynka. Ostatně, na to nemám ani věk. A oni se mi libili. Nedivím se, po těch předešlých příšernostech. Vystoupení bylo skvěle zrežírované a dobře nazpívané. Prostě zasloužený postup.

Po nás přišlo na řadu Maďarsko a Jóci Pápai, který vypadá, jako by ho v pusztě zapomněli Hunové. Píseň byla autorská, baladická a o jeho tatinkovi, který ho přivedl k hudbě. A protože se mi libila, tak Maďaři taky nepostoupili... 

Pak přiskotačila šestnáctka z Běloruska jménem Zena. Stará harcovníce, jelikož už soutěžila v juniorském Eurosongu. Jeji odrhovačka se jmenovala Like it. Provařená eurovizní klasika...

Za Srbsko přišlo železářství. Mohutnými šperky ozdobená sošná blondýna Nevena Božovič. Ve svém songu Kruna předvedla odhalenou nohu. Děsivému cajdáku nepomohla ani centrální mlhovina kolem protagonistky. Majka moja...

Belgie letos vyslala jakéhosi Eliota s písní Wake up. Údajně se tak rozhodli proto, že loni nepostoupili do finále. Nepomohlo to. Dokonce si přivezli i dva obrovské bubny! Tento záměr jsem nepochopila, jelikož bubnování slyšet nebylo. Holt, občas se něco nepovede...

Gruzii reprezentoval mistr pěvec Oto Nemsadze. Prapodivné písni nepomohlo ani vystřídání všech živlů v prezentaci.

Načež došlo na Austrálii, která není v Evropě, ale soutěží, jelikož Eurovizi miluje!!!! Operni zpívalka Kate Miller - Heidke fakt předvedla Zero Gravity. Trošku teda vypadala jak Socha Svobody, ale byla na tyči, na které se komíhala a kolovala za stálého klokotání v hrdle. Po obou bocich měla jakési divé ženy, které vytrvale vlály. Celé mi to evokovalo Harryho Pottera. No, zážitek na celý život, to vám povídám...

A po zmíněné kolující a trylkující něžnosti přišla hrubá a syrová síla z Islandu. Trocha severské brutality. Vykradený Rammstein jménem Hatari. Všichni v kostýmech sado maso a Hanibal Kanibal. Řev jak ve lví kleci. Tu tam měli taky. Obrovskou a kulatou, na jejímž vrchlíku stál šílenec co tloukl obrovským - asi Thorovým -  kladivem kolem sebe. To teda bylo...

Pak přišel Victor Crone z Estonska, kterému bych nedoporučovala navštěvovat vysoké tóny. Zoufalý pokus o country mu nevycházel, a tak zpěvák vystřídal několik žánrů až k "duc duc". Připomnělo mi to králíky z klobouku. Pamatujete jak krasobruslili na tu  svou slepenou spešl hudbu?

Šílenství pokračovalo Portugalskem. Conan Osiris sice nebyl Ničitel, ale mne doslova odrovnal. Nejen jeho zelené bakelitové fousy zavěšené na ušich a kostým s volány. Taktéž v barvě mocně zelenkavé. A teď si představte, že se v tomhle outfitu vlnil a hystericky křepčil. Přivedl si i podobně oblečeného polonahého parťáka, který se šíleně zmítal a občas tančil na špičkách značkových tenisek nejmenované firmy.

Jako předposlední přišlo na řadu favorizované Řecko. Katerine Duska s písní Better Love. Od hudby mě odvedla velkolepá prezentace. Na scéně se objevily dívky s kordy v rokokových kostýmech, které se chovaly jako regulovčice. Mezi nimi poletovaly tři žluťuchy, zpěvačka pěla, kordy se míhaly... Když tam vběhly ještě dvě děvy s obrovským bílým balónem, těšila jsem se na prdu, až ho regulovčice probodnou kordama. Míč ale nudně letěl do publika.

A nakonec přišlo snad to nejhorší. San Marino a Serhat. Žádný zpěvák, ale televizní producent. Typ, co ho vyhoděj dveřma a on proleze dovnitř pod parapetem zavřenýho okna. Před dvěma lety předvedl v Eurosongu šílený propadák a je tu zas. A s něčím podobným. Vskutku tristní závěr.

A pak už se jen hlasovalo. Čas nám krátila izraelská zpěvačka Dana International, která kdysi bývala mužem.  V roce 1998 vyhrála Eurosong s písní Diva.A taky jsme viděli nápaditý a moc hezky udělaný sestřih ze všech ročníků, na kterém se vyřádil domácí střihač a hudebni režisér. Musim je pochvalit, povedlo se!  

A kdo tedy postoupil? Jak už víte, my, pak Řekyně s kordama, běloruská hopsající šestnáctka, srbské železářství, hanbatý Kypr, králíci z klobouku z Estonska (fakt nechápu), kolovadlo z Austrálie, islandské sado maso, příšerné San Marino a milenci z Instagramu že Slovinska.

Vydrželi jste? Fajn. Zítra pokračujeme, bude druhé semifinále. A já zas v pátek poreferuju...